Hylaeosaurus

Hylaeosaurus; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 140 až 136 miliony let
	Fosilie hyleosaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Thyreophora;
Infrařád	Ankylosauria;
Čeleď	Ankylosauridae;
Podčeleď	Polacanthinae;
Rod	Hylaeosaurus; Mantell, 1833
Druhy
	H. armatus Mantell, 1833 (typový druh);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hylaeosaurus, z řeckých slov υλη (hylē, česky: les) a σαυρος (sauros, česky: ještěr), je nejméně známým z trojice prehistorických zvířat, která roku 1842 použil paleontolog Richard Owen při definování nové skupiny Dinosauria (další byli Iguanodon a Megalosaurus).[1]

Význam

Po iguanodonovi to byl již druhý neptačí dinosaurus, kterého formálně popsal lékař a amatérský paleontolog Gideon Algernon Mantell.[2] Celkově se jednalo o třetího vědě známého dinosaura.[3] Ačkoliv dodnes ještě nebyl vypreparován z bloku kamene, v němž byl vyzvednut, je to nejlepší exemplář tohoto primitivního rodu obrněných dinosaurů, jaký mají paleontologové k dispozici. Jméno dinosaura Mantell nejprve zdůvodnil místem nálezu, později zase tvrdil, že má odkazovat na kdysi zalesněnou oblast Wealden v jižní Anglii, která dala název tzv. wealdenským geologickým vrstvám ze spodní křídy. Hylaeosaurus se stal prvním známým tyreoforem, tedy „obrněným“ dinosaurem v historii. Jeho fosilie byly objeveny po odstřelu skály v lomu u Tilgate Forest (Východní Sussex) v roce 1832.[4]

Popis

Historická rekonstrukce hyleosaura od Benjamina W. Hawkinse, rok 1871.

Hylaeosaurus žil v období geologického věku valangin až barrem ve spodní křídě. Podle Gregoryho S. Paula dosahoval délky 5 metrů a hmotnosti 2000 kg.[5] Podobné rozměry odhaduje také paleontolog Thomas R. Holtz, Jr.[6] Pohyboval se po všech čtyřech a tělo měl na ochranu před predátory pokryté pláty, z nichž vystupovaly ostny táhnoucí se v řadách podél těla a hřbetu. Jeho délka byla dříve odhadována až na 7,6 metru, ve skutečnosti ale byla spíše nižší.[7]

Zařazení

Hylaeosaurus byl vývojově primitivním zástupcem čeledi Nodosauridae.[8] Novější výzkumy dokládají, že tento rod byl vědecky platný (validní).[9]

Odkazy

Reference

SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 23)
https://markwitton-com.blogspot.com/2019/05/the-science-of-crystal-palace-dinosaurs_30.html
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_h/hylaeosaurus.php
http://www.dinochecker.com/dinosaurs/HYLAEOSAURUS
Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 228 (anglicky)
Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 40). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/h/hylaeosaurus.html
Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-13.
Thomas J. Raven, Paul M. Barrett, Stuart B. Pond & Susannah C. R. Maidment (2020). Osteology and Taxonomy of British Wealden Supergroup (Berriasian–Aptian) Ankylosaurs (Ornithischia, Ankylosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1826956. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1826956

Literatura

Han, F.; et al. (2014). A new basal ankylosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the Lower Cretaceous Jiufotang Formation of Liaoning Province, China. PLoS ONE. 9 (8): e104551: 1–17.

Externí odkazy

Článek o hyleosaurovi na webu DinosaurusBlog (česky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hylaeosaurus na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 23)

[2] ttps://markwitton-com.blogspot.com/2019/05/the-science-of-crystal-palace-dinosaurs_30.html

[3] ttps://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_h/hylaeosaurus.php

[4] ttp://www.dinochecker.com/dinosaurs/HYLAEOSAURUS

[5] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 228 (anglicky)

[6] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 40). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[7] ttp://www.prehistoric-wildlife.com/species/h/hylaeosaurus.html

[8] Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-13.

[9] Thomas J. Raven, Paul M. Barrett, Stuart B. Pond & Susannah C. R. Maidment (2020). Osteology and Taxonomy of British Wealden Supergroup (Berriasian–Aptian) Ankylosaurs (Ornithischia, Ankylosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1826956. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1826956