Mokřanka

Mokřanka (Hygrophila) je rod rostlin z čeledi paznehtníkovité. Jsou to vodní nebo vlhkomilné byliny s jednoduchými vstřícnými listy a dvoupyskými květy. Rod zahrnuje asi 100 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. V Evropě neroste.

Mokřanka
Mokřanka Hygrophila auriculata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďpaznehtníkovité (Acanthaceae)
Rodmokřanka (Hygrophila)
R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mokřanka H. difformis, podvodní forma

Mokřanky mají význam zejména jako akvarijní rostliny a léčivky. Některé druhy patří v tropech a subtropech mezi invazivní rostliny.

Popis

Mokřanky jsou jednoleté nebo vytrvalé, zpravidla vodní, bahenní nebo vlhkomilné byliny. Listy jsou vstřícné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, celokrajné nebo řidčeji s vroubkovaným či vlnitým okrajem. Květy jsou přisedlé, uspořádané ve vrcholových hroznech nebo úžlabních svazečcích. Kalich je pětilaločný. Koruna je dvoustranně souměrná, pyskatá, se spodním pyskem trojlaločným a horním na konci mělce zubatým. Plodné tyčinky jsou 2 nebo 4, někdy jsou přítomna 2 sterilní staminodia. Semeník obsahuje 2 komůrky se 4 až mnoha vajíčky. Blizna je celistvá nebo dvoulaločná. Plodem je úzká tobolka se 4 až 36 semeny.[1][2]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa.[1] V Evropě není zastoupen.[3] Z jižních oblastí USA jsou uváděny 2 původní druhy a 3 introdukované,[4] z Číny 6 původních druhů.[1]

Ekologické interakce

Mokřanky jsou živnými rostlinami housenek některých motýlů. V tropické Asii a Austrálii hostí modráskovitého motýla Zizula hylax a různé zástupce baboček rodu Junonia.[5][6]

Zástupci

  • mokřanka jezerní (Hygrophila lacustris)
  • mokřanka mnohosemenná (Hygrophila polysperma)
  • mokřanka trojkvětá (Hygrophila triflora)
  • mokřanka úzkolistá (Hygrophila angustifolia)
  • mokřanka vzpřímená (Hygrophila corymbosa)

Význam

Řada druhů mokřanek je pěstována jako akvarijní rostliny. Pěstuje se zejména mokřanka úzkolistá (Hygrophila angustifolia), Hygrophila difformis a mokřanka mnohosemenná (H. polysperma).[7][8] Některé druhy jsou v tropech a subtropech invazními rostlinami, osidlujícími zejména vodní plochy. Náleží mezi ně např. mokřanka mnohosemenná na Floridě[9] nebo mokřanka vzpřímená v jižních oblastech USA a na Tchaj-wanu.[10]

Druh Hygrophila auriculata je používán v indické medicíně jako diuretikum, při různých chorobách urogenitálního traktu a artritidě. Podobné využití má i Hygrophila schulli (syn. H. spinosa).[11] Listy tohoto druhu se používají i v kuchyni.[12] V asijské či africké domorodé medicíně se používá též mokřanka úzkolistá (Hygrophila angustifolia), H. erecta, H. phlomoides, H. quadrivalvis, H. ringens, H. salicifolia a H. serpyllum, v Jižní Americe H. costata.[13]

Odkazy

Reference

  1. HU, Jia-qi; DANIEL, Thomas F. Flora of China: Hygrophila [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Part X. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1974. (anglicky)
  3. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
  4. Plants Database. Hygrophila [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
  5. BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. Dostupné online. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky)
  6. VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
  7. KASSELMANN, Christel. Aquarium plants. Malabar, Florida: Krieger Publishing Company, 2003. (anglicky)
  8. JAMES, Barry. A fishkeeper's guide to Aquarium plants. Blacksburg, USA: Tetra Press, 1997. ISBN 1-56465-173-8. (anglicky)
  9. SPENCER, William; BOWES, George. Limnophila and Hygrophila: A review and physiological assessment and their weed potential in Florida. Journal of Aquatic Plant Management. 1985, čís. 23. Dostupné online.
  10. Weed Risk Assessment for Hygrophila corymbosa (Blume) Lindau (Acanthaceae) – Temple plant [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
  11. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
  12. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
  13. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.