Hydroxid zinečnatý

Hydroxid zinečnatý je bílá, práškovitá, anorganická chemická látka se vzorcem Zn(OH)2 (někdy záměrně zapsaná ZnO.H2O jakožto monohydrát oxidu zinečnatého). Tato látka je obsažena v několika vzácných minerálech, proto se pro průmyslové využití netěží, ale vyrábí.

Hydroxid zinečnatý

Hydroxid zinečnatý

Obecné
Systematický název Hydroxid zinečnatý
Sumární vzorec Zn(OH)2
Vzhled bílá, práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 20427-58-1
Číslo RTECS WB4900000
Vlastnosti
Molární hmotnost 99,424 g/mol
Teplota tání 125 °C; tj. 398 K
Teplota varu rozklad na H2O a ZnO
Hustota 3,05 g/cm3
Rozpustnost ve vodě málo rozpustný, rozpustný v zásaditém prostředí
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
nerozpustný v ethanolu
Bezpečnost

GHS07

GHS09
[1]
Varování[1]
NFPA 704
0
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Průmyslově se hydroxid zinečnatý vyrábí reakcí zinečnatých solí, kupříkladu chloridu zinečnatého (ZnCl2) (popřípadě síranu zinečnatého (ZnSO4)) s hydroxidy alkalických kovů, zejména hydroxidem sodným (NaOH), vzniká chlorid sodný, dle rovnice:
ZnCl2 + 2NaOH → Zn(OH)2 + 2NaCl
Této reakce se využívá v analytické chemii, vzniká bílá sraženina, která se rozpouští při přidání hydroxidu, tedy při zvýšení pH. Tuto látku lze rovněž připravit reakcí oxidu zinečnatého (ZnO) a vody (H2O):
ZnO + H2O ↔ ZnO·H2O ↔ Zn(OH)2

Reakce

Tato vzniklá látka je poměrně reaktivní. Na vzduchu reaguje se vzdušným oxidem uhličitým za vzniku uhličitanu zinečnatého a vody, podle rovnice:
Zn(OH)2 + CO2 → ZnCO3 + H2O
Tato látka reaguje se skoro všemi kyselinami, i se slabými, jako je třeba kyselinou octovou (ta je ještě docela silná), za vzniku vody a zinečnaté soli, zde octan zinečnatý:
Zn(OH)2 + 2 CH3COOH → Zn(CH3COO)2 + 2H2O
Při zahřívání se z této molekuly odštěpuje molekula vody. Tato rovnice se vratná:
Zn(OH)2t→ ZnO + H2O
Dále reaguje s hydroxidy kovů, za vzniku hydroxyzinečnatých (Zn(OH)4−II) komplexů:
Zn(OH)2 + 2NaOH → Na2Zn(OH)4


Reference

  1. Zinc hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.