Hvezdoň Kočtúch

V roce 1952 absolvoval Vysokou školu ekonomickou (dnešní Ekonomická univerzita v Bratislavě). V roce 1966 získal titul doktora věd. Zaměřoval se na problematiku efektivity investic a národního hospodářství. V roce 1968 byl jmenován profesorem. V té době zasedal v odborné komisi, která se podílela na přípravě federalizace Československa.[2] Zúčastnil se například konference o česko-slovenských vztazích pořádané ve Smolenicích v březnu 1968, kde přednesl projev na téma Ekonomické aspekty uspořádání vztahů českého a slovenského národa. Odmítal konfederativní návrhy, protože trval kvůli nutnosti vyrovnávání ekonomické úrovně českých zemí a Slovenska na zachování finančního přerozdělování. Historik a komunistický politik Milan Hübl vzpomínal zpětně, jak Kočtúch ostře kritizoval návrh na volnou federaci omezenou jen na zahraniční a obrannou politiku, jenž předložil český právník Jiří Boguszak. Měl tehdy prohlásit: „hovoríte, aj keď sme bratia, naše vačky nie sú sestry.“ Zároveň ale prosazoval volnější ekonomické pravomoce národních republik a ještě na podzim 1968 vedl veřejné polemiky proti tendencím k omezování kompetencí republik. Historik Jan Rychlík Kočtúcha označuje za jednoho z ekonomických konstruktérů federace.[3]

Byl tehdy členem a významným funkcionářem Komunistické strany Slovenska. V letech 1968-1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho zvolil i za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4][5][6]

Do veřejného života se vrátil po sametové revoluci, kdy znovu nastoupil na Vysokou školu ekonomickou, kde vedl katedru synergie.[2] K roku 1990 je profesně uváděn jako vedoucí katedry na VŠE Bratislava, bytem Bratislava.[7]

V lednu 1990 nastoupil jako poslanec za hnutí Verejnosť proti násiliu v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 84 - Dunajská Streda, Západoslovenský kraj). Mandát obhájil za VPN ve volbách roku 1990. V roce 1991 patřil mezi zakládající členy HZDS, které vzniklo rozštěpením VPN, a přešel do poslaneckého klubu HZDS. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1992.[8][9] Počátkem 90. let vypracoval zásady ekonomické reformy a hospodářské strategie nezávislého Slovenska. Spoluzakládal Sdružení nezávislých ekonomů Slovenska (NEZES), které mělo blízko k hnutí HZDS. Na této platformě navazoval na své názory z roku 1968 a silně prosazoval myšlenku nutnosti samostatného scénáře ekonomických reforem na Slovensku.[10][11]

Ve volbách roku 1992 se stal za HZDS poslancem Slovenské národní rady, která se v lednu 1993 po vzniku samostatného Slovenska transformovala do Národní rady Slovenské republiky. Zde zasedal do své smrti roku 1994.[2] Zemřel na infarkt ve Štrbě a pochovaný je na Martinském cintorínu v Bratislavě.