Hvězdoš háčkatý

C. intermedia Hoffm., C. brutia var. hamulata (Kütz. ex W. D. J. Koch) Lansdown

Hvězdoš háčkatý je obojživelná rostlina, stejně jako jiné hvězdoše velmi variabilní co se týče vzhledu. Ve vodě vytváří lodyhy až cca 1 m dlouhé, s úzce čárkovitými (hlavně v hlubších vodách) nebo úzce eliptickými až úzce obvejčitými listy. V klidných vodách vytváří na hladině plovoucí listové růžice s podlouhle kopisťovitými listy. Roste také terestricky na vlhkém substrátu, kde vytváří plazivé kolonie se zkrácenými lodyhami s malými eliptickými listy.

Od ostatních našich hvězdošů se nejlépe odliší dle plodů, které jsou za zralosti tmavě hnědé, v obrysu téměř okrouhlé, na hranách úzce křídlaté, se zbytky čnělek přitisknutými k bokům plodu, cca 1,5 mm v průměru. Květy jsou velmi malé (tyčinka cca 1 mm dl.), s malými, záhy opadavými blanitými listenci, u rostlin rostoucích ve vodě vždy ponořené a rozkvétající odspodu. Čnělky nazpět ohnuté. Pyl bezbarvý, s redukovanou exinou (stejně jako hvězdoš podzimní - Callitriche hermaphroditica).

Jako nejdůležitější determinační znak bývá uváděn tvar vrcholu čárkovitých listů - ten je obvykle hluboce vykrojený a rozšířený se špičkami klešťovitě zahnutými dovnitř (vzhledu klíče na utahování matic) - podle těchto špiček je druh pojmenován. Čárkovité listy však zdaleka netvoří všechny rostliny (spíše naopak) a navíc se jim někdy velmi podobají čárkovité listy hvězdoše mnohotvarého (Callitriche cophocarpa). Z vegetativních znaků se dá použít také vzhled plovoucích listových růžic - ty jsou zpravidla miskovitě prohnuté (u ostatních druhů spíše rovné až vypuklé), poměrně řídké, z cca 10 listů, listy růžic nejčastěji podlouhle kopisťovité s protaženou bází.

Počet chromozomů je 2n=38.

Plodné rostliny se dají dobře poznat podle úzce křídlatých plodů se zbytky čnělek přitisknutými k bokům plodu (to je dobře patrné pod binokulární lupou; pod obyčejnou lupou lze vidět, že z plodu "netrčí" vzhůru žádné čnělky - to je rozdíl oproti hvězdoši hranoplodému, mnohotvarému a kalužnímu; hvězdoš jarní a podzimní, které zbytky čnělek na plodech nemají, mají plody velmi charakteristické a odlišné).

Sterilní rostliny jsou snadno zaměnitelné, zejména s hvězdošem mnohotvarým (Callitriche cophocarpa), jehož terestrické formy a formy s úzce čárkovitými listy jsou často téměř k nerozeznání podobné.

Hvězdoš háčkatý má ekologické optimum v čistších, malých až středně velkých tocích ve vyšší nadmořské výšce (nejčastěji v podhorských potocích a říčkách). Zde tvoří v rychleji tekoucích úsecích charakteristické husté vzplývavé závoje (často značně veliké), v klidnějších místech u břehu vytváří rostliny plovoucí růžice, na březích a jesepech terestrické formy. Druh preferuje substráty chudé na živiny (zejména písčitá či štěrkovitá dna), vyhýbá se alkalickým vodám. Je dobře mrazuvzdorný, údajně vydrží i krátkodobé zamrznutí.

Poměrně často je možno druh najít i ve vodách stojatých s bahnitým dnem, často poměrně hlubokých – v tůních, malých rybnících, mrtvých ramenech, příkopech apod. Často osidluje i kaluže lesních cest, zde však většinou není tak častý jako hvězdoš kalužní a jarní.

Hvězdoš háčkatý je často uváděn jako indikátor neznečištěných vod. Přesto se někdy vyskytne i v poměrně eutrofní vodě nebo na obnaženém dnu eutrofních rybníků.

Druh vytrvalý nebo ozimý, terestrické formy jednoleté.

Hvězdoš háčkatý je hydrogamní druh, přizpůsobený k opylování pod vodou např. redukcí exiny. Květy ani u rostlin s plovoucími růžicemi nevystupují nad hladinu, rozkvétají odspodu lodyhy. U terestrických rostlin klíčí pyl v kapičkách vody/rosy v úžlabí listů.

Druh patří k tzv. „contacters“ - přenos pylu je zprostředkován ohybem tyčinky k sousedním bliznám. Je tedy obligátně geitonogamní (opyluje se prostřednictvím jiného květu téže rostliny). Tento způsob reprodukce dovoluje druhu rozmnožovat se pohlavně i v prudce tekoucích vodách.

Vegetativní rozmnožování je velmi hojné zejména v tekoucích vodách, kde dochází k častému odtrhávání lodyh proudem a zakořeňování v níže položených místech. Vzhledem k výše řečenému však hvězdoš háčkatý i v těchto podmínkách hojně plodí.

• Svět: : Evropský druh, na sever až po Faerské ostrovy, sev. Skandinávii, Kanin a severní Ural. Také v Grónsku (až po 68°42‘ s. š.). Na jih po j. Francii, Sicílii, Srbsko, Maďarsko, Slovensko.

• Česká republika: Druh je ve středních a vyšších polohách roztroušený až poměrně častý, v nížinách spíše vzácný. Na západě ČR zřejmě hojnější.

Hvězdoši háčkatému je blízce příbuzný a velmi podobný druh Callitriche brutia Pentagna, rostoucí v západní a jižní Evropě a v severní Africe. V poslední době jsou tyto dva druhy slučovány v jeden, bude tedy zřejmě třeba akceptovat hvězdoš háčkatý pouze jako formu druhu C. brutia - C. brutia var. hamulata (Kütz. ex W. D. J. Koch) Lansdown.

• hvězdoš

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdoš háčkatý na Wikimedia Commons