Hvězda jihu
Hvězda jihu (1884, L'étoile du sud) je dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Autorství románu je ale poněkud sporné, neboť původní text, který Jules Verne upravil a vydal pod svým jménem, napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie.
| Hvězda jihu | |||
|---|---|---|---|
 Frontispis francouzského vydání | |||
| Autor | Jules Verne | ||
| Původní název | L'étoile du sud | ||
| Překladatel | Jaroslav Čermák | ||
| Ilustrátor | Léon Benett | ||
| Země | Francie | ||
| Jazyk | francouzština | ||
| Edice | Podivuhodné cesty | ||
| Žánr | dobrodružný román | ||
| Vydavatel | Pierre-Jules Hetzel | ||
| Datum vydání | 1884 | ||
| Česky vydáno | 1892 | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Obsah románu
Kniha vypráví příběh z jihoafrických diamantových polí. V centru děje je „Hvězda jihu“, diamant dosud nevídané velikosti a krásy. Francouzský inženýr Cyprián Méré je přesvědčen, že se mu ho podařilo vyrobit umělým způsobem, který vynalezl. Naplnil totiž kovové pouzdro chemickou směsí vlastní výroby, utěsnil je a dva týdny žhavil v peci. Pak pouzdro vybuchlo a Méré nalezl diamant v roztříštěném pouzdru pod vrstvou jílu. Při slavnostní hostině se ale diamant záhadně ztratí. V podezření je Méréův černý přítel Matakit, který ještě ke všemu prchne do buše. Po dopadení však Matakit prokáže, že diamant neukradl a že prchl pouze ze strachu. „Hvězda jihu“ je nakonec nalezena v žaludku pštrosa, který ji spolkl. Navíc se ukáže, že diamant není umělý, což uklidní majitele afrických diamantových dolů, kteří Cypriána Mérého tajným soudem odsoudili k smrti. Před zavražděním jej zachránilo jen přiznání Matakita, že to byl on, kdo vložil do roztříštěného kovového pouzdra diamant, který nalezl v hlušině z dolu, protože chtěl Mérému udělat radost.
Kromě dobrodružného děje podává román obraz života a práce na diamantových polích v Jižní Africe a zachycuje i divoké, surové a necivilizované mravy, jaké vládly v afrických koloniích a jaké v Africe vládnou mnohdy dodnes.
Filmové adaptace
Podle knihy natočil roku 1969 britský režisér Sidney Hayers film The Southern Star (Jižní hvězda).
Česká vydání
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1892, přeložil Jaroslav Čermák,
- Hvězda jihu, Bedřich Kočí, Praha 1908, přeložil G. Žďárský,
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1913, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1924 a 1930.
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1913, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1924 a 1930.
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1948, přeložil Zdeněk Hobzík,
- Hvězda jihu, Mladá fronta, Praha 1955, přeložila Eva Bezděková,
- Hvězda jihu, SNDK, Praha 1959, přeložil Stanislav Lyer, znovu 1971.
- Hvězda jihu, Návrat, Brno 1999, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 2007.
- Hvězda jihu, Omega, Praha 2016, přeložil Jaroslav Čermák.
- Hvězda jihu, Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2020, přeložil Jaroslav Čermák.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvězda jihu na Wikimedia Commons
- http://jv.gilead.org.il/zydorczak/etoile00.htm Archivováno 16. 12. 2006 na Wayback Machine - francouzský text románu
- http://www.kodovky.cz/kniha/11
Autoritní data  |
|
|---|