Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích

Celý název organizace, která je příspěvkovou organizací Jihočeského kraje,[4] je Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti.[3] V roce 1928 byla v krajském městě založena organizace Jihočeská astronomická společnost, jejímž prvním předsedou byl Dr. Karel Vodička. Jejím cílem bylo mimo jiné i postavení hvězdárny, která by umožnila popularizovat astronomii. Budovu se po veřejné sbírce, do níž částečně přispěl stát i město, podařilo otevřít v roce 1937,[5] čímž se stala druhou nejstarší veřejnosti přístupnou („lidovou“) hvězdárnou v Čechách.[6] Až do 50. let 20. století neměla placené zaměstnance a členové spolku byli amatérští astronomové, kteří pro veřejnost organizovali promítání, přednášky a pozorování a sami se věnovali pozorování planet a meteorů, astrofotografii a podobně.[5]

V 50. letech byla spojena s Českou astronomickou společností a hvězdárnu spravovaly postupně krajský, městský (1960) a okresní národní výbor (1964), od 90. let pak okresní úřad v Českých Budějovicích a od roku 2003 patří do správy Jihočeského kraje.[7]

Roku 1971 bylo k budově přistavěna další část s kinosálem, který je od roku 1993 vybaven videoprojektorem a možností projekce počítačových dat.[7] V roce 2019 hvězdárna získala za 11 milionů korun nové digitální planetárium, jež má výrazně vyšší rozlišení než původní technologie.[8] V sálu o průměru 8,5 metru je 48 míst.[3]

Hvězdárna nabízí program pro veřejnost i školy všech typů, od mateřských po vysoké,[14] v rámci prohlídek je možné navštívit kupoli hvězdárny s používanými dalekohledy a planetárium nabízející simulaci noční oblohy. Součástí přednášek bývá i promítání filmů,[15] pro děti jsou k dispozici pracovní listy.[16]

V českobudějovickém planetáriu se pravidelně konají výstavy, většinou spojené s oborem astronomie a přírodovědy,[3] a to včetně výstav fotografií zvířat pořízených přes okno observatoře Kleťské hvězdárny.[17][18]

Hvězdárna poskytuje přístup do webové Kleťské astronomické ročenky, jejímž datovým základem jsou doporučované planetární a lunární efemeridy JPL DE405. Její výstupy umožňují například zobrazit polohy základních těles sluneční soustavy, jejich fázi, vzdálenost od Slunce a Země, začátky a konce soumraků pro libovolný časový okamžik v letech 1900–2060 nebo časy východu a západu Slunce a jeho průchodu místním poledníkem.[19]

• V zaniklé botanické zahradě kolem budovy se nacházejí také vzácné stromy jako borovice limba, jedlovec kanadský, korkovník amurský nebo jinan dvoulaločný.[5]
• Tisící planetka objevená na Kleti se od roku 2013 jmenuje Boiohaemum. Objevena byla 27. února 2003.[10] Z této tisícovky jich v roce 2013 měla jméno necelá polovina planetek.[12]
• V roce 2019 místní digitální planetárium uvedlo v evropské premiéře film amerického režiséra Stephena van Vuuerena V Saturnových prstencích, který vznikl ze sedmi milionů skutečných fotografií vesmíru, jež během svého letu pořídila kosmická sonda Cassini.[20]
• Hvězdárnu 3. srpna 2011 navštívil americký astronaut Andrew Feustel, aby v rámci besed pro veřejnost po Česku také ukázal plyšového Krtečka, jehož s sebou měl během cesty do vesmíru raketoplánem Atlantis v roce 2011.[21][22] Při té příležitosti se z úst ředitelky Hvězdárny Jany Tiché se dozvěděl o pojmenování planetky číslo 191282 jeho příjmením, k čemuž mu byl předán oficiální dektret.[23][24]

• 
  Dalekohled v kupoli
• 
  Pohled na planetárium z výšky
• 
  Observatoř na Kleti