Husajn ibn Alí

Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Mohameda, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Mohamedovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.[2]

Husajn ibn Alí
Narození	10. ledna 626 Medína
Úmrtí	10. října 680 (ve věku 54 let) Karbalá
Příčina úmrtí	Bitva u Karbalá
Místo pohřbení	Imam Husayn Shrine (32°36′59″ s. š., 44°1′56″ v. d.)
Národnost	Arabové
Povolání	státník a teolog
Nábož. vyznání	islám
Choť	Layla bint Abi Murrah al-Thaqafi Umm Ishaq bint Talhah Shahrbanu Rubab bint Imra al-Qais
Děti	Ali ibn al-Husayn Zayn al-'Abidin Ali al-Akbar ibn Husayn Ali al-Asghar ibn Husayn Ruqayyah bint Husayn Fatima al-Sughra bint al-Husayn Sakinah (Fatima al-Kubra) bint Husayn Kholat bint Husayn
Rodiče	Alí a Fátima
Příbuzní	Umm Kulthum bint Ali ibn Abi Talib, Ruqayya bint Ali, Zaynab bint Ali, Hasan ibn Alí, Hilal ibn Ali, Uthmán ibn Alí, Abbas ibn Ali, Muhsin ibn Ali, Abdullah ibn Ali ibn Abi Talib, Džafar ibn Alí, Muhammad ibn al-Hanafiyyah a Abu Bakr ibn Ali (sourozenci) Muhammad al-Baqir[1] a Zayd ibn Ali (vnoučata)
Funkce	Imamate (669–680)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal 10. října 680 Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.