Hungarosaurus

Fosilie tohoto středně velkého obrněného býložravce jsou známy ze souvrství Csehbánya, rozkládajícího se na území dnešního západního Maďarska (župa Veszprém). Stářím jsou pozdně křídové a spadají do geologického věku santon (asi před 85 až 84 miliony let). Hungarosaurus byl zavalitý čtvernohý býložravec se zobákovitými čelistmi, jehož tělo chránil pancíř ze zkostnatělých kožních destiček (osteodermů). V současnosti je vůbec nejlépe zachovaným ankylosaurem svrchnokřídové Evropy.

Kladistická analýza ukázala, že se jedná o bazálního zástupce čeledi Nodosauridae. Byl sice vývojově pokročilejší než evropský Struthiosaurus a Europelta, ale primitivnější než třeba severoamerické rody Silvisaurus, Sauropelta nebo Pawpawsaurus. Celková délka hungarosaura se pohybovala kolem 4 metrů[2] a hmotnost kolem 1000 kg[3], lebka měřila asi 32–36 cm. Jiný odhad hmotnosti dinosaura z roku 2020 má rozpětí 663 až 688 kilogramů.[4]

Hungarosaurus tormai byl objeven v počtu čtyř fosilních jedinců v otevřeném bauxitovém lomu nedaleko maďarské vsi Iharkút. Holotyp nese označení MTM Gyn/404 a je uložen v přírodovědeckém muzeu v Budapešti. Celkem je zachováno asi 450 zkamenělých kostí, včetně částí lebky. Na stejné lokalitě byly objeveny také fosílie jiných dinosaurů, ptakoještěrů, krokodýlů, ještěrek, želv a kostnatých ryb. Jejich výzkumem se dlouhodobě zabývá maďarský paleontolog Attila Ösi. V sedimentech stejného souvrství byly objeveny také fosilie mnoha druhů ještěrů.[5] Formálně byl typový druh H. tormai popsán roku 2005.[6]

Množství jedinců tohoto dinosaura objevené na jediné lokalitě dokládá, že se pravděpodobně jednalo o společenská (stádní) zvířata.[7]