Struthiosaurus
Struthiosaurus („pštrosí ještěr“) byl rod nodosauridního "obrněného" dinosaura, žijícího koncem křídového období na území dnešního Rakouska, Rumunska, Maďarska a Francie.[1]
 StruthiosaurusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 83 až 66 miliony let | |
|---|---|
 Pažní kost strutiosaura | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Thyreophora |
| Infrařád | Ankylosauria |
| Čeleď | Nodosauridae |
| Rod | Struthiosaurus |
| Binomické jméno | |
| Struthiosaurus austriacus Bunzel, 1871 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Odhady délky tohoto tyreofora jsou různé, ale většinou se udávají kolem 3 až 4 metrů.[2] Hmotnost pak činila asi 130[3] až 300[4] kilogramů. Podle studie z roku 2020 dosahoval tento ankylosaur hmotnosti kolem 128 kilogramů.[5] Struthiosaurus byl tedy velmi malý tyreofor, ve srovnání se svými obřími příbuznými, jako byl například severoamerický rod Ankylosaurus.
Rod Struthiosaurus byl formálně popsán v roce 1871 rakouským paleontologem Emanuelem Bunzelem a mnoho různých fosilií bylo od té doby pod něj řazeno, mnohdy však nesprávně. Dnes rozeznáváme tři platné druhy tohoto rodu: S. austriacus Bunzel, 1871; S. transylvanicus Nopcsa, 1915 (součást fauny ostrova Haţeg) a S. languedocensis Garcia a Pereda-Suberbiola, 2003. Spolu s rodem Hungarosaurus Osi, 2005 jde o jediné dosud známé zástupce kladu Ankylosauria v Evropě. Dosud nepopsaný druh tohoto rodu je znám také ze souvrství Csehbánya na území Maďarska.
Výzkum mozkovny tohoto dinosaura ukázal, že se jednalo o poměrně těžkopádného a velmi špatně slyšícího (či dokonce hluchého) obrněného býložravce.[6]
Blízce příbuznými rody struthiosaura jsou rody Europelta a Hungarosaurus, náležející do společného kladu Struthiosaurinae.
Odkazy
Reference
- https://dinosaurusblog.com/2020/08/03/tajemstvi-madarskeho-jestera/
- Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 40). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
- Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 236 (anglicky)
- Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
- https://phys.org/news/2022-01-ankylosaur-sluggish-deaf.html
Literatura
- Bunzel, E. (1871). Die Reptilifauna der Gosaformationin in der Neuen Welt bei Weiner-Neustadt. Abhand. Geol. Reichsanst. Wein 5: 1-18.
- Osi, Attila (2005). Hungarosaurus tormai, a new ankylosaur (Dinosauria) from the Upper Cretaceous of Hungary. Journal of Vertebrate Paleontology. 25(2): 370-383.
- Vickaryous, Maryanska, and Weishampel (2004). Chapter Seventeen: Ankylosauria. in The Dinosauria (2nd edition), Weishampel, D. B., Dodson, P., and Osmólska, H., editors. University of California Press.
- Marco Schade, Sebastian Stumpf, Jürgen Kriwet, Christoph Kettler & Cathrin Pfaff (2022). Neuroanatomy of the nodosaurid Struthiosaurus austriacus (Dinosauria: Thyreophora) supports potential ecological differentiations within Ankylosauria. Scientific Reports. 12: 144. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03599-9
Česká literatura
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 95-97)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struthiosaurus na Wikimedia Commons - Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Informace na webu DinoData (anglicky)
- Článek na webu DinoChecker (anglicky)
- Profil na databázi Fossilworks Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine (anglicky)
