Hugo Leopold Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo Leopold František Karel Hippolyt kníže a starohrabě Salm-Reifferscheit-Raitz (Hugo Leopold Franz Karl Hippolyt Fürst und Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Raitz) (2. prosince 1863, Vídeň – 31. prosince 1903, Rájec nad Svitavou) byl rakouský a moravský šlechtic, příslušník rájecké větve rodu Salm-Reifferscheidt (Salm-Reifferscheidt-Raitz). V roce 1890 zdědil titul knížete, patřil k největším velkostatkářům na Moravě, vlastnil také uhelné doly na Ostravsku. V politice se angažoval jako poslanec Moravského zemského sněmu a člen rakouské Panské sněmovny. Pro odlišení od svých předchůdců a nástupců stejného jména bývá uváděn jako Hugo IV. Salm.
Hugo Leopold kníže Salm-Reifferscheidt | |
---|---|
Erb rodu Salm-Reifferscheidtů | |
Narození | 2. prosince 1863 Vídeň |
Úmrtí | 31. prosince 1903 (ve věku 40 let) Rájec |
Povolání | politik |
Děti | Hugo Fürst und Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Raitz |
Rodiče | Hugo Karel František Salm-Reifferscheidt-Raitz |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1890) poslanec Moravského zemského sněmu (1893–1903) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Pocházel z významné šlechtické rodiny Salmů připomínané od 10. století, patřil k moravské větvi sídlící na zámku Rájec označované jako Salm-Reifferscheidt-Raitz, narodil se ve Vídni jako nejstarší syn knížete Huga Karla Salm-Reifferscheidta (1832–1890) a jeho manželky Alžběty, rozené princezny Lichtenštejnové (1832–1894). Studoval v Brně a ve Vídni, maturoval ve Vídni, poté pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě. V roce 1888 byl jmenován c.k. komořím a po otci zdědil v roce 1890 titul knížete spolu s členstvím v panské sněmovně.[1] Zároveň se stal správcem rodového majetku představovaného velkostatky Rájec a Blansko, které s rozlohou přes 13 000 hektarů půdy patřily k největším na Moravě.[2] Pokračoval také v rodinném podnikání, došlo ale k úpadku kdysi prosperujících železáren v Blansku, které za 910 000 zlatých v roce 1897 koupila společnost Breitfeld-Daněk. Problémy provázely i rodinné důlní podnikání na Ostravsku (doly Důl Salm I - Ignát, Důl Salm II - Leopoldina, Důl Salm VII - Hugo), kde s pomocí úvěru vznikla Ostravská akciová důlní společnost, Salmovi v ní ale zůstal majoritní podíl 86%.
V letech 1893–1903 byl poslancem moravského zemského sněmu za II. sbor velkostatkářské kurie. Zvolen byl poprvé v lednu 1893 v doplňovacích volbách, následně úspěšně absolvoval řádné volby v letech 1896 a 1902. Náležel k velkostatkářské straně středu (Mittelpartei) a jako vášnivý milovník lovu se ve sněmovních debatách věnoval především problematice loveckého zákona. Veřejného života se zúčastnil jako předseda moravskoslezské Hospodářské společnosti a člen Obchodní a živnostenské komory v Brně.
V roce 1891 se ve Vídni oženil s Eleonorou ze Šternberka (1873–1960), dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou generála hraběte Leopolda ze Šternberka. Měli spolu tři děti, dědicem rodového majetku se stal starší syn Hugo Nikolaus (1893–1946). Dcera Alžběta (1892–1964) se provdala za chorvatského šlechtice hraběte Pavla Draškoviće.
Mezi Hugovými příbuznými byly významné osobnosti z řad nejvyšší šlechty, zámek v Rájci například často navštěvoval jeho strýc kníže Rudolf z Lichtenštejna (1838–1908), císařský nejvyšší hofmistr, který měl na zámku vyčleněno vlastní apartmá[3]. Poslední léta života zde strávil Hugův tchán hrabě Leopold ze Šternberka, který na rájeckém zámku také zemřel.
Související články
Odkazy
Literatura
- MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury; Brno, 2012, s. 584–585 ISBN 978-80-7325-272-4
- MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita, Ostrava, 2003; s. 407–409 ISBN 80-7042-612-8
- Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904, s. 551–552 dostupné online
Externí odkazy
- Rodokmen rodu Salm-Reifferscheidt dostupné online
Reference
- Hugo Leopold Salm na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, díl 9.; Brno, 1899; s. 149–153 dostupné online
- KONEČNÝ, Michal: Zámek Rájec nad Svitavou; Národní památkový ústav, Kroměříž, 2013; s. 130–134 ISBN 978-80-87231-11-1