Hrobka Kolowrat-Krakowských

Objekt se nachází u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitovní kaple byla vysvěcena 30. října 1758 světícím biskupem Emanuelem Arnoštem z Waldsteina (1716–1789). Byly v ní uloženy ostatky sv. Pia, Felicissima a Christiany. O její stavbu se zasloužil týnský farář Vavřinec Vlasák. Vystavěl ji místní zednický mistr Jan Korbel.[1] V době josefinských reforem byla zrušena loretánská kaple u Týnce (dnes v osadě Loreta) a před rokem 1790 bylo vnitřní vybavení včetně Černé madony z rozpadlé kaple přeneseno do kaple svaté Barbory, kde zůstalo do 2. října 1831, kdy bylo přeneseno zpět do obnovené kaple.

Svatá Barbora, jedna ze čtrnácti svatých pomocníků, je ochránkyní před rychlou a násilnou smrtí. Zároveň je patronkou horníků, což zavdalo příčinu pro vznik legendy, že v okolí kostela byl nespočet štol a šachet pro těžbu stříbra.

Pozdější nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Českého království Vilém Albrecht I. Krakowský z Kolowrat (1600–1688) získal malé panství Týnec v roce 1624 od své první manželky Anny Evy Wiederspergové z Wiederspergu (1601–1638). Jako hluboce věřící katolík podporoval i kostel Nanebevzetí Panny Marie v Týnci, jehož krypta sloužila jako pohřebiště roku Wiederspergů a Kolovratů. V 19. století byla krypta zaplněna, proto byla v roce 1839 kaple sv. Barbory upravena na hrobku Kolowratů[1] a byly tam přeneseny ostatky členů rodu z kostelní krypty. V letech 1994–1995 byla restaurována.

Dvoupodlažní kaple byla postavena ve svahu a navazuje na obvodní hřbitovní zeď. Má tvar nepravidelného oktogonu (osmihelníku), přičemž její východní část je protažená. Zdi hrobky, které byly postaveny z kamene a cihel, mají šířku 90 cm. Po stranách jsou elipsovitá okna. Na zadní straně jsou větrací otvory. Vchod na západní straně má žulové ostění. Nad vchodem je rám s nápisem HROBKA KOLOWRATŮ KRAKOVSKÝCH. Na vrcholu hrobky je kovový válec s malou bání a na ní kříž. Pod ohradní zdí je zahrada.

V horním podlaží je podlaha krytá kamennými dlaždicemi. Prostor je zaklenut melounovou klenbou. V čele hrobky je dřevěný oltář a po stranách jsou čtyři dřevěné lavice. Stěny zdobí malby se jmény zde pochovaných šlechticů. Za vchodem se v podlaze nachází vstup do hrobky v nižším podlaží. Zakrývá ho betonová deska s vyrytým reliéfem. Krypta má stlačenou klenbu a zdi jsou hrubě omítnuty.

• Marie Johana, rozená baronka Helversenová z Helversheimu (1776–1839), manželka Arnošta Josefa Kolowrat-Krakowského (1774–1830), pohřbena zde jako první
• Marie Františka Kolowrat-Krakowská (1838–1842)
• Jan Karel Kolowrat-Krakowský (1847–1848)
• Maxmilián Arnošt Kolowrat-Krakowský (1801–1852)
• Josef z Böhmu (1785–1856), manžel Marie Anny Sofie
• Josef Kolowrat-Krakowský (1827–1857)
• Marie Anna Sofie, provdaná z Böhmu (1797–1860)
• Josef Arnošt Emanuel Kolowrat-Krakowský (1795–1864)
• Karel Ludvík Kolowrat-Krakowský (1800–1869)
• Marie Felicie de Pensa (1806–1879), manželka Maxmiliána Arnošta
• Marie Ludovika Aloisie Kolowrat-Krakowská (1804–1884)
• Rosina Johana Kolowrat-Krakowská (1806–1884)
• Arnoštka Schirndingová z Schirndingu (1804–1886), manželka Josefa Arnošta Emanuela Kolowrat-Krakowského
• Jindřich Kolowrat-Krakowský (1887–1889)
• Kateřina Berta Kolowrat-Krakowská (1889–1889), dvojče
• Berta Kateřina Kolowrat-Krakowská (1889–1889), dvojče
• Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky (1852–1910)
• Bedřich Kolowrat-Krakowský (1893–1920)
• František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004)