Hrdlovka

Hrdlovka se nacházela asi 2 kilometry na jih od Oseka. Na místě pozdější obce je doloženo osídlení již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Hrdlovce pochází z listiny krále Přemysla Otakara I. datované rokem 1203. Obyvatelé vsi se živili výlučně zemědělstvím. Roku 1833 zde žilo 202 obyvatel ve 37 domech. Ves byla cele německá, první Čech se do Hrdlovky přistěhoval v roce 1850. Až do roku 1899 byla obec v majetku cisterciáckého kláštera v blízkém Oseku. Přes obec vedla 6 kilometrů dlouhá poutní cesta, která vycházela z oseckého kláštera a vedla přes zaniklé Libkovice k poutnímu místu v Mariánských Radčicích.

Ve druhé polovině 19. století došlo, v souvislosti s rozvojem průmyslu, ke změně celkového charakteru života nejen v Hrdlovce, ale i v širokém okolí. Začaly se razit doly na hnědé uhlí. V blízkosti Hrdlovky byl v roce 1870 zaražen důl Nelson, o rok později byl zaražen důl Pokrok a v roce 1891 důl Alexander. Do obce přicházeli za prací noví obyvatelé, takže nakonec došlo k faktickému (a posléze i administrativnímu) spojení s blízkou Novou Vsí. Začal být používán název Nová Ves – Hrdlovka. Roku 1919 zde žilo již 3803 obyvatel, většinou Čechů. Roku 1920 byl otevřen Dělnický dům a o šest let později byla dokončena výstavba hornické kolonie. Od roku 1927 se pro obec používal již pouze název Hrdlovka.

Pohled na revitalizované sídliště z Hrdlovské ulice, vpravo vrch Stropník

Dne 3. ledna 1934 došlo na dole Nelson k výbuchu, při kterém zahynulo 142 havířů, z nichž řada byla z Hrdlovky. Od roku 1963 začala obec postupně ustupovat těžbě uhlí. Zcela zlikvidována byla v letech 1970–1975 a obyvatelé byli vystěhováni do nově vybudovaného panelového sídliště v Oseku. Toto sídliště je dodnes po zaniklé obci pojmenováno.[1] Do nového sídliště se první obyvatelé přestěhovali v roce 1972.

Ve vesnici býval jeden ze dvou pramenů sirné vody v severních Čechách s velmi nízkým obsahem sirovodíku.[2]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 374 obyvatel (z toho 1 204 mužů), z nichž bylo 1 499 Čechoslováků, 793 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 77 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání. Druhou největší skupinou byli římští katolíci (985) a kromě nich zde žilo 74 evangelíků, pět židů a 43 příslušníků jiných církví. V Nové Vsi při témže sčítání žilo 2 576 obyvatel (z toho 1 302 mužů), z nichž bylo 1 598 Čechoslováků, 905 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 67 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání (1 356 obyvatel). Největší podíl věřících patřil k římskokatolické církvi (1 047 obyvatel), ale žilo tam také 125 evangelíků, čtrnáct členů církve československé, čtyři židé a třicet příslušníků ostatních církví.[3]

Podle sčítání lidu z roku 1930 měla Hrdlovka 5 357 obyvatel: 3 562 Čechoslováků, 1 1676 Němců, jedenáct Rusů, čtyři příslušníky jiné národnosti a 104 cizinců. Stále převažovali lidé bez vyznání, ale počet římských katolíků stoupl na 2 168. Evangelíků bylo 162, 22 lidí patřilo k církve československé, čtyři k izraelské, 33 lidí se hlásilo řeckokatolické církvi a 23 k jiným nezjišťovaným církvím.[4]

Vesnicí vedla jednokolejná železniční trať 134 (budovaná původně jako součást Duchcovsko-podmokelské dráhy), z Teplic do Litvínova a v obci bývala zastávka. Z nádraží v Oseku pak vedla železniční vlečka na důl Alexander v katastru Hrdlovky.[6]

V obci existoval místní Sokol, založený v roce 1901. Dne 4. dubna 1948 zde došlo k tzv. sjednocení tělovýchovy – historicky prvnímu v celém Československu.[7] Sokol byl nuceně sloučen s Hornickým sportovním klubem. Na původní organizaci se formálně odvolávala nově založená tzv. Závodní sokolská jednota dolu president Gottwald, která sídlila v původní sokolovně. Samostatný Sokol nebyl již v obci za její existence nikdy obnoven.

Rovněž v Hrdlovce fungoval fotbalový klub TJ Baník Hrdlovka (založen jako Hornický SK Hrdlovka), který v ročníku 1964/65 hrál ve skupině A druhé československé ligy.[8]

• Zdeněk Čeřovský (* 1930), elektronik a pedagog