Koruna (klenot)

Koruna (z latinského corona – věnec, řecky κορώνα – věnec, koruna) je drahocenný klenot, používaný jako pokrývka hlavy, vyrobený většinou ze zlata a zdobený drahými kameny.

Koruna Svaté říše římské ve vídeňské klenotnici, 12. století
Svatováclavská koruna českých králů, Praha 1346

Koruna je používána panovníky jako odznak moci a důstojnosti, a to především v západním křesťanství. Je také symbolem vlády těchto panovníků nad určitým národem nebo územím. Přeneseně proto výraz „koruna“ znamená i samotné království nebo císařství (tzn. prohlásíme-li o panovníkovi, že získal korunu, máme tím na mysli, že společně s korunou získal i nárok na k ní náležející území).

Rituál používání koruny pochází ze starověku. Již ve starověkém Egyptě nosil panovník dvojitou bílo-červenou korunu horního a dolního Egypta. V antickém Řecku nosil čelenku či diadém. Perští králové patřili k prvním, kteří nosili uzavřenou korunu, tzv. tiáru. Tato podoba byla později převzata byzantskými císaři a také papeži, kteří používali trojitou korunu do roku 1963. V papežově znaku zůstala tiára do roku 2005, kdy ji papež Benedikt XVI. změnil na biskupskou mitru, ve znaku vatikánských úřadů se tiára nadále používá.

Římští císaři používali diadém nebo vavřínový věnec imperátorů, jako symbol své moci. Vládcové Germánů nosili přilbu nebo čelenku. Od karolinských dob se běžně používaly uzavřené koruny, jež byly překlenuté jedním nebo více oblouky.

Korunovace

Ve středověké Evropě propůjčovala panovníkovi jeho legitimitu teprve řádně vykonaná korunovace jedinou správnou korunou na jediném správném místě řádným, tzn. k tomu oprávněným korunovačem (Coronator). Ve Svaté říši římské mohl být zvolený král korunován výhradně rýnskokolínským arcibiskupem a to v Cáchách – a od 16. století ve Frankfurtu – říšskou korunou. Korunovace císaře musela být vykonána – též až do 16. stol – papežem v Římě nebo papežským legátem. Místem korunovace francouzských králů pak byla Remešská katedrála.

Typy korun
Obecná uzavřená královská koruna
Knížecí hodnostní korunka
Trojitá papežská koruna jako součást papežského znaku
Související informace naleznete také v článku Hodnostní koruna.

Vládnoucí knížata a šlechtici, kteří podle pravidla priority byli podřízeni císařům a králům, nosili hodnostní korunu, jejíž tvar a podoba určovaly postavení nositele. Od 17. století existovaly také tzv. hodnostní perly.

Císařská koruna

Císařská koruna je každá vzhledově jiná:

  • Říšská koruna Svaté říše římské
  • Rakouská císařská koruna
  • Ruská imperátorská koruna
  • Německá císařská koruna (pouze heraldický model)
  • Koruna dynastie Pahlaví (íránská koruna)
  • Brazilská císařská koruna
  • Mexická císařská koruna (nebyla nikdy použita)
  • Indická císařská koruna (nebyla nikdy použita)
  • Etiopská císařská tiára

Královská koruna

Královská koruna může být otevřená (bez oblouků) nebo uzavřená (s oblouky, ev. s říšským jablkem):

Jiné
  • Kurfiřtský klobouk
  • Arcivévodský klobouk
  • Vévodská koruna
  • Vévodský klobouk
  • Knížecí koruna - uzavřená s 2 oblouky a říšským jablkem
  • Knížecí klobouk
  • Hraběcí koruna (9 perel)
  • Koruna svobodných pánů (7 perel)
  • Šlechtická koruna nebo Rytířská koruna (5 perel)

Některé slavné koruny

Galerie
  • Osobní koruna císaře Rudola II., Praha 1603
  • Francouzská královská koruna, Louvre, 14.-19. století
  • Britská královská koruna
  • Perská koruna šáha dynastie Páhlaví, Teherán, polovina 20. století
  • Pšent dvojitá koruna egyptských faraonů

Literatura
  • Jürgen Abeler: Kronen. Herrschaftszeichen der Welt. 1. Auflage, Düsseldorf/Vídeň (Econ) 1972; ISBN 3-430-11002-5

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.