Housenčíkovití

Housenčíkovití (Campephagidae) je čeleď zpěvných ptáků. K čeledi je řazeno 81 druhů, které žijí v tropickém pásmu Starého světa. Housenčíkovití jsou všežraví ptáci, živí se hmyzem, plody i malými obratlovci.[1][2]

Housenčíkovití
Suříkovec rehkovitý (Pericrocotus cinnamomeus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádCorvida
NadčeleďCampephagoidea
Čeleďhousenčíkovití (Campephagidae)
(Vigors, 1825)
Rody
  • Analisoma
  • Coracina
  • Campephaga
  • Campochaera
  • Celebesia
  • Cyanograucalus
  • Edelisoma
  • Hemipus
  • Lalage
  • Lobotos
  • Malindangia
  • Pericrocotus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fylogeneze, taxonomie a rozšíření

Housenčíkovití byli tradičně považováni za příbuzné bulbulům (Pycnonotidae) nebo brkoslavům (Bombycillidae), moderní výzkumy však ukázaly, že se jedná o bazální skupinu infrařádu Corvida.

Rody Malindangia (bazální), Cyanograucalus, Celebesia, Analisoma a Edolisoma jsou obvykle považovány za součást šířejí chápaného rodu Lalage.

Rod Coracina je nejrozmanitější, zahrnuje 50 druhů žijících ve všech tropických oblastech Starého světa. Mnoho druhů je endemity malých a odlehlých ostrovů. Africké druhy bývají oddělovány do rodu Ceblepyris.

Rod Pericrocotus zahrnuje 13 druhů housenčíků, endemických pro indomalajskou oblast.

Čtyři druhy rodu Campephaga a dva druhy rodu Lobotos jsou endemity Afriky.

Rody Lalage a Chapochaera jsou rozšířeny především v australské oblasti, Wallaceovu linii překračují pouze tři druhy rodu Lalage.[1][2]

Kladogram rodů
 

Pericrocotus

 
 
 

Coracina

 
 
 
 

Lobotos

 
 

Campephaga

 
 
 
 

Campochaera

 
 
 

Malindangia

 
 
 

Lalage

 
 
 
 

Cyanograucalus

 
 

Celebesia

 
 
 
 

Analisoma

 
 

Edolisoma

 
 
 
 
 
 
 
 

Reference
  1. FUCHS, Jérôme; CRUAUD, Corinne; COULOUX, Arnaud; PASQUET, Eric. Complex biogeographic history of the cuckoo-shrikes and allies (Passeriformes: Campephagidae) revealed by mitochondrial and nuclear sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007, roč. 44, s. 138–153. Dostupné online.
  2. http://jboyd.net/Taxo/List18.html

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.