Králický Sněžník (hora)

Králický Sněžník,[3] zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, zastarale také Spieglitzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg) je nejvyšší vrchol (1423[1] m) stejnojmenného pohoří, třetího nejvyššího v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo. Jedná se o čtvrtý nejvyšší vrchol Koruny hor Polska a o nejvyšší bod okresu Ústí nad Orlicí i celého Pardubického kraje. Z vrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Často udávaná výška 1424 m je výškou geodetického bodu (přesněji 1423,78 m[4]), jenž ale ční docela vysoko nad terén.[5]

Králický Sněžník
Śnieżnik
Králický Sněžník od jihozápadu

Vrchol1423[1] m n. m.
Prominence664 m ↓ Ramzovské sedlo
Izolace30,0 km → Praděd[2]
SeznamyTisícovky v Česku #11
Ultratisícovky #7
Nejprominentnější hory CZ #5
Koruna hor Polska #4
Hory Králického Sněžníku #1
Poznámkanejvyšší bod Pardubického kraje
Poloha
StátČesko Česko, Polsko Polsko
PohoříKrálický Sněžník / Hornomoravská hornatina
Souřadnice50°12′27″ s. š., 16°50′49″ v. d.
Králický Sněžník
Horninasněžnická rula
PovodíMoravaDunaj,
Kladská NisaOdra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název hory vyplývá z dlouhého zimního období – sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce.

Několik desítek metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava, je zde nivační deprese s lavinovou drahou, která je snadno zaměnitelná s karem, který ale v této oblasti nebyl dokázán. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin. Níže pod vrcholem (trojmezní kámen) je nejsevernější bod historické česko-moravské hranice.

Hornomoravská hornatina

Hora Králický Sněžník tvoří v rámci pohoří samostatný geomorfologický okrsek zvaný Hornomoravská hornatina. Hranice se sousedními okrsky je vymezena přilehlými údolími a sedly. Sedlo mezi Králickým a Malým Sněžníkem je hranicí s Malosněžnickým hřbetem, sedlo mezi Králickým Sněžníkem a Stříbrnickou je hranicí s Podbělským hřbetem[6].

Hydrologie

Hora leží na hlavním evropském rozvodí. Řeka Morava spolu s několika přítoky odvádí vody z jižní části hory do Černého moře. Severní (polská) část hory patří do úmoří Baltského moře, v oblasti hory pramení několik potoků, např. Kamienica, Kleśnica, Wilczka aj.

Vegetace

Horní partie Králického Sněžníku (nad 1350 m n. m., v lavinové dráze i níže) tvoří hole s typickou subalpínskou vegetací. Asi 500 m od vrcholu se nalézají Vlaštovčí kameny – soustava skalních srubů s kamenným mořem na úpatí. Nižší partie hory (pod 1350 m n. m.) pokrývají převážně horské třtinové smrčiny. Více o vegetaci a zoologii hory viz NPR Králický Sněžník.

Stavby

Na vrcholu Králického Sněžníku v současnosti (2022) probíhá na polské straně výstavba rozhledny, o jejímž znovupostavení se v posledních letech uvažovalo.[7] Stavba začala v létě roku 2020 a měla by být hotová v září roku 2022.[8] Financuje ji za třináct milionů zlotých (77 milionů korun) polské město Stronie Śląskie za pomoci evropských dotací.[9]

Na samém vrcholu už v minulosti stála rozhledna (postavena v roce 1899) a několik set metrů pod vrcholem také Lichtenštejnova chata (postavena v roce 1912). Obě stavby však byly začátkem 70. let 20. století zbořeny a v současnosti spatříme jen základy boudy. Nalézá se zde trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství, který je kousek pod vrcholem, a u základů zbořené chaty je soška slůněte. Žulová plastika byla postavena roku 1932 jako upomínka na desáté výročí vzniku uměleckého spolku Jescher.

Na polské straně hory (nikoliv však na vrcholu) stojí bouda zvaná Schronisko PTTK „Na Śnieżniku“. Na české straně stojí v nižších polohách hory 2 malé dřevěné boudy Sněžná chata a Františkova chata. Níže ve výšce 890 m n. m. byla postavena v roce 1928 panem Jungmannem Chata Návrší, původní název Sennhüttenbaude (U salašních bud).

Ochrana přírody

Celá česká část hory patří do NPR Králický Sněžník, která byla vyhlášena v roce 1990 o rozloze 1694,67 ha. Je také součástí navrhované evropsky významné lokality Králický Sněžník soustavy Natury 2000. Naopak hora nepatří do Ptačí oblasti Králický Sněžník. Na polské straně je vyhlášen rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki a také je zde navržena evropsky významná lokalita Natury 2000.

Fotogalerie

Reference

  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-09-24]. Dostupné online.
  2. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  3. králický, kralický, Králíky, Internetová jazyková příručka ÚJČ
  4. Trigonometrický bod 1 (TL 2506) [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-09-24]. Je nutné kliknout na "modré kolečko" označující bod. Dostupné online.
  5. NOVOTNÝ, Karel. Fotografie geodetického bodu [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  6. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  7. jrk, jim: Na Sněžník se má vrátit jeho dominanta, rozhledna z kamene a dřeva. iDNES.cz 13. listopadu 2011. [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
  8. BOBKART. Králický Sněžník – rozhledna [online]. Turistika.cz, 2021-11-07 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
  9. Na Králickém Sněžníku začala stavba rozhledny. Šumperský a jesenický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 26. 8. 2020 [cit. 30.8.2020]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.