Koruna hor Polska

Koruna hor Polska (Korona Gór Polski) je soubor 28 vrcholů, téměř odpovídající seznamu nejvyšších vrcholů horských pásem (geomorfologických celků) v Polsku. Rozdíl je v tom, že do Koruny byly zařazeny ty vrcholy, na které v době stanovení Koruny vedly značené turistické stezky, a proto Koruna nezahrnuje nejvyšší vrcholy Gór Bialskich a Gór Złotych. Existuje také několik chyb a nejasností ve stanovení hranic jednotlivých horských pásem, např. hora Lubomir leží podle většiny zdrojů mimo Beskid Makowski a tudíž není jeho nejvyšším vrcholem.

Rysy
Babia Góra
Sněžka
Králický Sněžník

Historie

Koncept byl představen v roce 1997 Markem Więckowskim a Wojciechem Lewandowskim v časopise „Poznaj swój kraj“. Koruna hor Polska (KHP) byla schválena 13. prosince 1997, na mimořádném setkání svolaném redaktory „Poznaj swój kraj“, na němž byl také založen Klub dobyvatelů Koruny hor Polska.

Vyhlášením myšlenky KHP redakci „Poznaj swój kraj“ nešlo jen o úlevu nejznámějším horám v čele s Tatrami pomocí popularizace mnoha dalších atraktivních, leč neznámých pohoří, ale také o důkladné poznání těchto oblastí Polska – s jejich historií, přírodou, geologickou minulostí a současnou kulturou. Pro povzbuzení široké veřejnosti ke zdolávání KHP – což je možno dělat libovolnou dobu a jakýmkoli způsobem (pěšky, na kole nebo na lyžích) – redakce vedoucí Klub dobyvatelů (publikuje v každém čísle „Poznaj swój kraj“ klubové materiály) organizuje výpravy na jednotlivé vrcholy (do konce roku 2009 bylo 21), poskytuje svým členům – předplatitelům časopisu m.j. slevu (30%) na noclehy v doporučených ubytovacích zařízení.

V lednu 2011 bylo na seznamu členů Klubu dobyvatelů přibližně 8800 členů, z nichž více než 600 již dosáhlo hodnost Dobyvatel KHP.[1] Dobyvatelů KHP je mnohem více, ale mnoho lidí se o toto formální uznání nesnaží.

Za realizaci Koruny hor Polska a za chod Klubu dobyvatelů redakce „Poznaj swój kraj“ obdržela zvláštní ocenění v VI. Národní soutěži Mieczyslawa Orłowicze za nejlepší tiskové zprávy, rozhlasové a televizní vysílání na podporu polského domácího cestovního ruchu v roce 2007.

Vrcholy
Poř.VrcholHorské pásmoVýška (m n. m.)
1RysyTatry 2499
2Babia GóraBeskid Żywiecki 1725
3SněžkaKrkonoše 1603
4Králický SněžníkKrálický Sněžník 1423
5TarnicaBieszczady 1346
6TurbaczGorce 1310
7RadziejowaBeskid Sądecki 1262
8SkrzyczneSlezské Beskydy 1257
9MogielicaBeskid Wyspowy 1171
10Wysoka KopaJizerské hory 1126
11Polská horaGóry Bialskie 1107
12OrlicaOrlické hory 1084
13Vysoké SkalkyPieniny 1050
14Velká SovaSoví hory 1015
15LackowaNízké Beskydy 997
16KovadlinaGóry Złote 989
17JagodnaBystřické hory 977
18SkalnikJanovické rudohoří 945
19WaligóraGóry Kamienne 934
20CzupelBeskid Mały 933
21Velká HejšovinaStolové hory 919
22Lubomir[2]Beskid Makowski 904
23Biskupská kupaZlatohorská vrchovina 890
24ChełmiecGóry Wałbrzyskie 851
25Kłodzka GóraGóry Bardzkie 765
26SkopiecKačavské hory 724
27ŚlężaMasyw Ślęży 718
28ŁysicaGóry Świętokrzyskie 614

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Korona Gór Polski na polské Wikipedii.

  1. Korona Gór Polski
  2. Podle regionalizace Jerzeho Kondrackého tento vrchol náleží do Beskidu Wyspowého.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.