Horní Řasnice

První písemná zmínka o obci Horní Řasnice je z roku 1381, kdy je (stejně jako Dolní Řasnice) zmiňována ve frýdlantském urbáři – a to pod jménem Bärnsdorf nebo Bernsdorf, což je patrně zkomolenina jména Bernhardsdorf (Bernhardova vesnice). Zatímco v roce 1651 zde žilo 296 obyvatel, v roce 1654 zůstalo obydleno pouhých 5 usedlostí, zatímco zbylých 84 jich jejich obyvatelé opustili a pro svou víru odešli ze země. Roku 1790 zde již bylo obydleno opět 110 domů. Díky rozvoji průmyslu v nedalekých Jindřichovicích pod Smrkem počet obyvatel stále narůstal. Jindřichovická firma E.Heintschel zřídila v Řasnici pobočku své továrny na pánské i dámské látky a potištěné i tkané šátky. I když výroba v továrně byla během hospodářské krize zastavena, objekt sám druhou světovou válku přežil a po jejím skončení byl opět využit – nejprve firmou Severka vyrábějící zde pracovní oděvy a poté betonárkou produkující železniční pražce, betonové dílce a směsi. Je však skutečností, že od počátku minulého století počet obyvatel vytrvale klesá a obec tak získává převážně chalupářský charakter.

6. června 2003 byl Horní Řasnici udělen znak a prapor.

• Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je původně gotický, barokně přestavovaný, kostel a mariánskou kapli z počátku 18. století zasvěcenou Panně Marii Sněžné. Prostřednictvím projektu „Anděl pro Řasnici“ probíhá výběr finančních prostředků na záchranu stavby.[5]
• Památkově chráněný kříž před domem čp. 79
• Bílá skála je geomorfologický útvar tvořený čistým křemenem.
• Přírodní památka Kamenný vrch s výskytem vzácných mravenců druhu Formica polyctena
• Na říčce Řasnici žijí ledňáčci říční.
• Pomník u celnice v Srbské připomíná její přepadení nacistickými diverzanty.