Dolní Řasnice

První zmínka o vsi se nachází ve frýdlantském urbáři roku 1381. Tehdy šlo o vrchnostenskou vesnici s přibližně 40 domy, ve které se od poloviny 16. století nacházelo léno rodiny Resselů a posléze také Knebelů a Maxenů. Roku 1651 ve vsi žilo 353 osob v zhruba stovce usedlostí. Tento počet však následně poklesl v důsledku protireformačních akcí, kdy v letech 1653–54 bylo obydleno pouze 30 usedlostí osídlených 32 muži a 34 ženami hlásícími se ke katolické víře. Po třicetileté válce a dalších konfliktech 18. a 19. století počet obyvatel znovu narůstal a Dolní Řasnice se začala stávat jednou z nejlidnatějších zemědělských obcí Frýdlantska. Zemědělský ráz si obec zachovala dodnes, snad jedinou výjimkou je založení jedné z prvních textilek na výrobu polovlněných a bavlněných látek – firma Josef Ressel vznikla roku 1864 a na počátku 20. století zaměstnávala 400 lidí.

V období kolem druhé světové války, mezi roky 1938 a 1945, patřila obec do území zabraném Německem.[4] Po poválečném odsunu nahradili původní obyvatele spolu s českými reemigranty také přistěhovalci z vnitřních částí Československa.[5] Budovy místní továrny sloužily po znárodnění nejprve liberecké Severochemě, pak jako sklady pro různé zemědělské subjekty.

Od roku 2004 udržují v čas Velikonoc péčí Milana Maršálka tradici vajíčkovníku.[6] Nejprve je strom vztyčen.[7] Následně jsou pak na něj zavěšována vyfouknutá vajíčka, v nichž je ukryti tajné přání či sen osoby, jež vajíčko na strom věší.[6]

Mezi lidmi, kteří po druhé světové válce přicházeli do Dolní Řasnice, byli také křesťané. Ti, co se hlásili k Českobratrské církvi evangelické, si v obci založili kazatelskou stanici, jež se roku 1947 stala součástí sboru v Novém Městě pod Smrkem. Po téměř šedesáti letech ale roku 2006 zanikla jako poslední ze stanic novoměstského sboru.[5]

• Andreas Stelzig – kovář a vůdce odboje frýdlantských poddaných v letech 1679–87
• Adolf Hausmann – akademický malíř, který působil jako profesor na vysoké škole v portugalském Domaru
• Franz Ressel – učitel na akademickém institutu pro církevní hudbu v Berlíně
• Franz Schäfer – komponista

• Robert Wildner (do října 2018)
• Marek Kratochvíl (od října 2018)