Hopfner HS-5/28

Hopfner HS-5/28 byl sportovně-turistický a cvičný hornoplošník vyráběný rakouskou společností Flugzeugbau Hopfner GmbH na konci 20. let. 20. století. Tento letoun byl vybavován vzduchem chlazenými hvězdicovými motory Walter NZ-60 (pětiválec) a Walter NZ-85 (sedmiválec).[1]

Sportovní letoun Hopfner HS-5/28 s motorem Walter NZ-60
Hopfner HS-5/28
Hopfner HS-5/28 s motorem Walter NZ-60
Určenílehký sportovní a cvičný letoun
VýrobceHopfner
ŠéfkonstruktérTheodor Hopfner
První letčervenec 1928
Zařazeno1928
UživatelRakousko
Švýcarsko
Výroba1928–1929
Vyrobeno kusů4
Vyvinuto z typuHS-5/28
VariantyHS-5/28, HS-5/28a
Další vývojHV-6/28 a HS-8/29
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Theodor Hopfner po zrušení zákazu výroby letadel v Rakousku (1922) založil leteckou továrnu Flugzeugbau Hopfner GmbH se sídlem a výrobou na vídeňském letišti v Aspernu. Byla to první rakouská společnost, která po první světové válce vyrobila letadlo.[2] V roce 1928, současně s vývojem dopravních letadel, Theodor Hopfner vyvíjel projekt lehkého víceúčelového letadla s názvem Hopfner HS-5/28 (HS.528). První let nového stroje se uskutečnil v červenci 1928. Hned v roce 1928 byly postaveny dva letouny s motory Walter NZ-60 a následující rok další dva s výkonnějším motorem Walter NZ-85, které byly určeny k používání švýcarským aeroklubem. Jeden z těchto posledně jmenovaných letounů zůstal v provozu až do roku 1934.[3] O rok později, v roce 1929 byla postavena modernizovaná verze, typ Hopfner HS-8/29.

Sportovní letoun Hopfner HS-5/28 s motorem Walter NZ-60, umístění motoru

Popis letounu

Hopfner HS-5/28 byl lehký sportovně-turistický a cvičný letoun postavený v Rakousku na konci 20. let. Byl to konvenční hornoplošník typu parasol. Byl to dvoumístný monoplán se sedadly v tandemových otevřených kokpitech. Letoun byl smíšené konstrukce. Křídlo a ocasní plochy byly ze dřeva s potahem vesměs plátěným. Trup, podvozek, kormidlo a vzpěry křídel byly z ocelových trubek. Trup byl potažen vpředu dýhou, jinak plátnem. Obě poloviny křídla byly neseny baldachýnem z trubek a lehce zdviženy do tvaru V. Vodorovná a svislá ocasní plocha byly ze dřeva, potaženy dýhou a polepeny plátnem.[4]

Walter NZ-60

Motorové lože bylo vyrobeno z ocelových, nýtovaných plechů. K trupu bylo připevněno čtyřmi čepy. Benzínová nádrž byla v baldachýnu, olejová nádrž v trupu letounu za motorem. Přistávací podvozek byl pevného typu s koly se širokým rozchodem a byl vybaven tlumiči se stlačeným vzduchem. Ostruha měla svislé pérování a byla podepřena k trupu dvěma šikmými vzpěrkami.[5]

Použití

Byly vyrobeny pouze 4 letouny. Dva letouny imatrikulované v Rakousku pod označením A-50 a A-60 (OE-DLD) byly vybaveny motorem NZ-60. Letadlo OE-DLD létalo až do roku 1936 v Motorfliegergruppe Wien Nr. 51 (Vídeňská letecká skupina č. 51).[6]

Walter NZ-85

Kromě toho byly vyrobeny dvě modernizované verze letadla, označené jako Hopfner HS-5/28a (HS.528a). Tyto stroje byly vyvinuty speciálně pro Švýcarsko a byly poháněny motorem Walter NZ-85 o výkonu 85 koní. První letadlo přestavěné v listopadu 1928 z A-50 dostalo ve Švýcarsku imatrikulaci CH-231. Ten byl používán až do roku 1934. Druhý letoun imatrikulovaný CH-209 byl dodán v březnu 1929. Nejprve jej využíval Zürcher Flug Club a později Aero Club Suisse rovněž v Curychu.[7] Nakonec byl tento letoun v roce 1935 opět prodán zpět do Rakouska, kde dolétal s imatrikulací OE-DOB.[8]

Původní verze tohoto letounu přestavěná na HS-5/28a (po instalaci nového motoru Walter NZ-85) někdy bývá označována jako HS-8/29. Oba typy totiž měly stejný motor. Podle jiného zdroje se jednalo o skutečnou přestavbu na HS-8/29.[6]

Uživatelé

Specifikace

Rozdílné hmotnosti a rychlosti jsou dány různými motory. Nižší čísla platí pro NZ-60. Údaje dle[1][4][5]

Technické údaje
  • Osádka: 2 (pilot, cestující)
  • Rozpětí: 11,26 m
  • Délka: 7,40 m
  • Výška: 2,55 m
  • Nosná plocha: 18,50 m2
  • Plošné zatížení: 31 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letadla: 385–400 kg
  • Vzletová hmotnost: 615–650 kg
  • Pohonná jednotka:
    • hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter NZ-60 s nominálním výkonem 60 k (45 kW) při 1400 ot/min
    • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Walter NZ-85 s nominálním výkonem 85 k (62,5 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: pevná dřevěná vrtule

Výkony
  • Maximální rychlost: 150–160 km/h
  • Cestovní rychlost: 125–135 km/h
  • Přistávací rychlost: 50 km/h
  • Dolet: 1 200 – 2 100 km
  • Stoupavost: do 1000 m 7 min 30 s.
  • Poměr hmotnosti a výkonu: 10,3 kg/k (13,7 kg/kW) pro HS-5/28

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hopfner HS-8/29 na anglické Wikipedii.

  1. GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd., s. 3c.
  2. MULDER, Rob. Smaller airlines companies in Austria (1918-1938) [online]. europeanairlines.no, 16.6.2010 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  3. TERRELL, David. Hopfner HS-5/28 [online]. Website Acquisitions Inc. (rcgroups.com), 26.5.2014 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  4. JIROUT, Jaroslav škpt. ing. O významu hodnocení výrobků továrny Walter ve světovém letectví. Letectví. Prosinec 1928, roč. IX. (1929), čís. 12, s. 430–434. Dostupné online.
  5. Hopfner HS.5/28 [online]. Уголок неба, 2004 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  6. Hopfner HS.528 [online]. all-aero.com [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  7. Civil Aircraft Register - Switzerland [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  8. Civil Aircraft Register - Austria [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.

Literatura
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. s. 511., (anglicky)
  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft. London: Aerospace Publishing. s. 2174., (anglicky)
  • Hopfner Aircraft: Hopfner Ha-11-33, Hirtenberg HS.9, Hopfner HS-8-29, Hopfner Hv-4-28, Hopfner HS-10-32, Hopfner HS-5-28, Hopfner Hv-6-28. LLC Books, 2010, 24 s., ISBN 1156881250, ISBN 9781156881255 (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.