Hněvkovice (zámek)

Zámek Hněvkovice je kulturní památka, která se nachází v součásti města Týn nad Vltavou, která se nazývá Hněvkovice na pravém řeky Vltavy – na rozdíl od místní části města s názvem Hněvkovice na levém břehu Vltavy. Zámek je 3 km jihovýchodně od centra města na mírném svahu nad řekou Vltavou. Od řeky jej odděluje silnice II. třídy č. 105 a cyklotrasa č.1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou, která je součástí Vltavské cyklistické cesty.[1]

Zámek Hněvkovice
Základní informace
SlohRenesance
Výstavba1584
StavebníkJeroným Hozlauer z Hozlau
Poloha
AdresaTýn nad Vltavou, Česko Česko
UliceHněvkovice na pravém břehu Vltavy 865
Souřadnice49°11′37″ s. š., 14°26′48,3″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky37616/3-492 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1584 si zde Jeroným Hozlauer z Hozlau postavil renesanční tvrz, zdobenou sgrafity a freskami. V zemských deskách byla zapsána jako „uměleckým dílem zdobená“.[2] Po Hozlauerově účasti na českém stavovském povstání byla tvrz obsazena císařským vojskem. V roce 1621 byla tvrz s přilehlou vsí postoupena Janu Častolárovi z Dlouhé Vsi na úhradu válečné půjčky, ten pak sešlou tvrz předal pražskému arcibiskupovi, kterým byl tehdy Jan Lohelius, jako náhradu za svůj dluh.[3] Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna tvrz nechal tvrz přestavět na barokní zámek. Hněvkovický zámek sloužil před postavením vltavotýnského zámku (1699) jako sídlo správy vltavotýnského arcibiskupského panství. Při morové epidemii v Praze sídlila v zámku svatovítská kapitula (od léta 1713 do března 1714). Později zde byl hospodářský dvůr a správa polesí. Ve 2. polovině 20. století zde bylo zemědělské učiliště a internát.[4] V 60. letech 20. století byla v hlavním sále v 1. patře, kde jsou renesanční nástěnné malby, umístěna tělocvična. Později byl sál předělen a malby byly zabíleny. Dnes je zde střední odborná škola a střední odborné učiliště.[5]

Popis
Brána v jihozápadním rohu areálu

Stavba si zachovala původní dispozici, má obdélníkový půdorys, je jednopatrová a má valbovou střechu. Původně byla stavba ohrazená; ze dvou barokních bran se dochovala brána na jihozápadním rohu zámeckého areálu, ke které již nevede přístupová cesta. Nad vchodem do budovy je terakotový znak arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Pod zámkem jsou rozlehlé klenuté sklepy. Průzkumem byly zjištěny renesanční malby, které mají vysokou uměleckou úroveň.[6]

Reference
  1. Vltavská cyklistická cesta [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
  2. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 80–86.
  3. SEDLÁČEK; AUGUST. Hrady, zámky a tvrze království Českého: Písecko. [s.l.]: [s.n.], 1890. Dostupné online.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Díl V. [s.l.]: Svoboda, 1986. S. 73.
  5. SOŠ a SOÚ Hněvkobive [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
  6. Památkový katalog [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.