Hjalmar Riiser-Larsen
Hjalmar Riiser-Larsen (7. června 1890, Oslo, Norsko – 3. června 1965, Kodaň, Dánsko)[1] byl norský letec, polárník, podnikatel a voják.
Hjalmar Riiser-Larsen | |
---|---|
Narození | 7. června 1890 Oslo, Norsko |
Úmrtí | 3. června 1965 (ve věku 74 let) Kodaň, Dánsko |
Místo pohřbení | hřbitov Vår Frelsers |
Povolání | objevitel, podnikatel, pilot a důstojník |
Ocenění | Medaile století Davida Livingstona (1931) Řád bílého lva II. třídy Kongens fortjenstmedalje komandér Záslužné legie Medaile za obranu 1940–1945 … více na Wikidatech |
Funkce | velitel Norského královského letectva (1944–1946) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Od začátku první světové války byl pilotem u norských námořních vzdušných sil. Jako polární letec se poprvé proslavil v roce 1925, když spolu s Amundsenem, jako jeho pilot, s letadlem Dornier Wal přistál na 88° severní šířky. Oba polárníci strávili 26 dní v ledové pustině, než se jim podařilo za dramatických okolností vzlétnout a vrátit se na Špicberky.
O té doby se zúčastnil řady arktických expedic. V roce 1926 byl opět s Amundsenem a s Umberto Nobilem na palubě vzducholodi Norge při jejím slavném letu k severu. V roce 1928 se Riiser Larsen opět vrátil na Špicberky, aby se zapojil do úspěšného pátrání po trosečnících z Nobileho vzducholodi Italia a aby následně marně hledal samotného Roalda Amundsena, kterého při pátrací akci pohltilo polární moře.
Po roce 1930 vedl tři norské expedice do Antarktidy, a když se mu podařilo úspěšně zmapovat velkou část Antarktidy, vrátil se do Norska a stal se manažerem letecké společnosti DNL (Det Norske Luftfartsselskap), která se v roce 1946 sloučila s dalšími dvěma leteckými společnostmi v Scandinavian Airlines System.
Tou dobou už byl ale Hjalmar Riiser-Larsen opět u armády – začala druhá světová válka. Po invazi Němců do Norska uprchl do Londýna a pak na čas do Kanady, odkud se vrátil do funkce velícího generála norských vzdušných sil.
Po válce se vrátil ke komerčnímu létání a stal se regionálním manažerem švédské letecké společnosti CEO.
Karl L. Kleve z Norského muzea letectví o Riiser-Larsenovi říká: „Když přišel čas letadel a vzducholodí, stal se Riiser-Larsen vůdčí osobností v tomto oboru. Když se myšlenky obchodníků obrátily k myšlence využít létání k vydělávání peněz, vzali si k ruce Riiser-Larsena. Když nadešel čas vybudovat moderní letectvo pro armádu, vzpomněli si na Riiser-Larsena.“
Vyznamenání
Řády a medaile, které obdržel Hjalmar Raiser-Larsen:[2]
- komtur I. třídy Řádu svatého Olafa – Norsko, 1925
- Králova medaile za zásluhy, Norsko
- Medaile za obranu 1940–1945, Norsko
- Medaile 70. výročí narození krále Haakona VII., Norsko
- Řád britského impéria, Spojené království
- komandér Řádu Vasova, Švédsko
- komandér Legion of Merit, USA
- Bronzová hvězda, USA
- rytíř Řádu čestné legie, Francie
- velkodůstojník Řádu italské koruny, Italské království
- Řád Bílého lva II. třídy, Československo
Odkazy
Reference
- https://snl.no/Hjalmar_Riiser-Larsen
- Hjalmar Riiser-Larsen, Norsk polarhistorie Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hjalmar Riiser-Larsen na Wikimedia Commons
- Hjalmar Riiser-Larsen (1890–1965)