Historie ochrany přírody Brd

Již v roce 1921 přišla skupina poslanců Sněmovny s návrhem vyhlásit v Brdech národní park. Návrh přijat nebyl a naopak v roce 1926 vláda ČSR rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice, z té se později stal vojenský újezd Brdy.[1]

Tzv. Jižní Brdy odpovídající Třemšínské vrchovině a nacházející se jižně od silnice I/19 nebyly součástí vojenských prostorů a historie ochrany přírody v nich je odlišná. První přírodní rezervací se staly Chynínské buky, které byly vyhlášeny rozhodnutím Ministerstva školství a národní osvěty v roce 1933 na ochranu původních, nedotčených bučin.[2] Od roku 1955 je vyhlášena rezervace Fajmanovy skály a Klenky s reliktními bory a jedlobučinami a rezervace Kokšín se zbytky květnatých bučin a jedlobučin. V roce 1964 byla vyhlášena přírodní památka Hřebenec se skalním hřbetem, kamenným mořem a reliktním borem. O dva roky později byla vyhlášena rezervace Na skalách s bukojedlovým porostem a přírodní památka Třemešný vrch s hojným lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum) a zbytky původního svahového lesa. Současně byla v roce 1966 vyhlášena dvojice rezervací Getsemanka I. a II. s fragmenty přirozených porostů horských bučin, olšin a suťových lesů; od roku 2013 jsou rezervace spojeny pod názvem Getsemanka v jedinou. Posledním maloplošným chráněným územím se v roce 1990 stala přírodní památka Míšovské buky se zbytkem kyselé bukové bučiny a jedlobučiny.

V devadesátých letech 20. století byly vyhlášeny přírodní parky: na části ležící v Plzeňském kraji v roce 1992 Přírodní park Brdy a na části ležící ve Středočeském kraji v roce 1997 Přírodní park Třemšín.[3] CHKO Brdy vznikla na jejich území, přičemž Přírodní park Brdy zanikl a Přírodní park Třemšín se zmenšil.

O záměru na zrušení vojenského újezdu a o případné formě ochrany přírodního území se znovu začalo diskutovat v souvislosti se zrušením vojenských prostorů Ralsko, Mladá a Dobrá Voda začátkem 90. let 20. století. V té době odbor životního prostředí okresního národního výboru v Příbrami navrhl vyhlášení CHKO Brdy a zahájil v té věci řadu aktivit. Výsledkem zvýšeného zájmu o poznání Brd bylo několik odborných konferencí a dosud asi nejkomplexnější odborná publikace na toto téma – v roce 2005 kniha Střední Brdy autorského kolektivu pod vedením RNDr. Václava Cílka, která doporučila speciální formu ochrany brdské přírody. Mezitím však bylo rušení dalších vojenských újezdů pozastaveno a na čas převážila teze, že samotný režim vojenských újezdů představuje pro přírodu na jejich území dostatečnou ochranu. Od dalšího rušení vojenských újezdů odrazovala také zkušenost s obtížností a nedokonalostí pyrotechnické očisty, zkušenost s vyhlášením CHKO na části vojenského újezdu Boletice a kolize této ochrany s vojenským výcvikem i hospodářským využíváním lesa. V roce 2005 přišla rokycanská okresní hospodářská komora s návrhem na odvojenštění a civilní využití Brd zejména pro turistické, rekreační a sportovní účely, bez důrazu na ochranu přírody. Protireakcí byl vznik občanského sdružení BRDY – Res publica a jeho protinávrh, tzv. Projekt Brdy, který rovněž navrhoval zrušení VÚ Brdy, ale na jeho místě navrhoval zřídit národní park a v dalších částech Brdské vrchoviny chráněnou krajinnou oblast. OHK Rokycany od svého návrhu ustoupila ve prospěch konkurenčního projektu, ale ministerstvo obrany oba návrhy striktně odmítlo s tím, že VÚ Brdy je perspektivní a nezbytný pro výcvik AČR a složek integrovaného záchranného systému. Občanské sdružení ve svých návrzích pokračovalo, ale zmírnilo je na požadavek zřízení CHKO, což by nevylučovalo ani koexistenci s vojenským újezdem – i to však ministerstvo obrany odmítalo.[1]

V letech 2006–2009 se stal politickým tématem plán na výstavbu radaru americké protiraketové obrany v Brdech. To přitáhlo k otázce Brd pozornost, jejímž důsledkem bylo i zpřístupnění některých okrajových částí újezdu od roku 2007 a zvýšená vstřícnost ministerstva obrany vůči veřejnosti. Záměr na zřízení CHKO získával politickou podporu zejména u obcí na Plzeňsku, zatímco na Příbramsku, kde převládaly jiné politické preference, byl převážně ignorován. Zkušenosti z pyrotechnické asanace v bývalém VÚ Dobrá Voda byly již lepší než z újezdů po sovětské armádě, a také nástup světové finančně-hospodářské krize v roce 2009 vedl ministerstvo obrany k přehodnocení priorit. V roce 2010 zpracovalo Bílou knihu o obraně, v níž se objevil návrh na tzv. optimalizaci vojenských újezdů, spočívající především v redukci jejich rozlohy a úplném zrušení jednoho z nich. Byla sestavena Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.[1]

Ministerstvo obrany oznámilo 6. dubna 2011[1] svůj záměr zrušit některý z vojenských újezdů, přičemž nejpravděpodobněji to měl být vojenský újezd Brdy. Současně s tím byl zmiňován i záměr zajistit vhodným stupněm ochrany uchování zdejšího přírodního bohatství a zdrojů pitné vody.

Na jednání v červenci 2011 v Jincích, jehož se účastnil i ministr obrany a ministr životního prostředí, byla nastíněna představa, že by na místě zrušeného vojenského újezdu vzniknout CHKO. Tuto myšlenku v září 2011 ve Strašicích naprostou většinou přítomných podpořil reprezentativně obsazený seminář „O ochraně Brd povojenských“. V letech 2011 a 2012 byly v diskusích zvažovány dva modely – vyhlášení přírodního parku, nebo CHKO, přičemž postupně převážila myšlenka CHKO, kterou podporovalo i ministerstvo obrany, mj. i na základě pozitivních zkušeností ze zrušeného újezdu Dobrá Voda.[1]

Ministerstvo životního prostředí zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu, jaký režim ochrany přírody má být na území dosavadního újezdu zvolen. Agentura navrhla dvě varianty, buď přírodní park a síť maloplošných zvláště chráněných území, nebo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast, která by kromě dosavadního újezdu zahrnovala i území dnešních přírodních parků Hřebeny a Třemšín ve Středočeském kraji a Radeč a Trhoň v Plzeňském kraji.[4] Území má na Příbramsku zasáhnout do katastrálních území řady obcí (například Příbram, Jince, Hluboš, Obecnice, Podlesí, Bohutín) i mimo stávající přírodní parky, zatímco na Dobříšsku, Mníšecku, Berounsku ani Rokycansku se území ochrany rozšiřovat nemá.[5] Agentura preferovala variantu zřízení CHKO.[4] Návrh zřídit národní park byl také zvažován, avšak byl zamítnut, protože pro tuto formu ochrany nesplňuje území potřebné parametry.[6] Původní návrhy uvažovaly zahrnout do přírodního parku či do CHKO i Jižní Brdy včetně některých okolních vesnic i samotného města Rožmitál pod Třemšínem, zredukovaný plán již do CHKO žádné větší sídelní celky nezahrnoval.[5] Nepreferovaná varianta zřízení přírodního parku Brdy počítala se zřízením 47 maloplošných chráněných území včetně deseti tzv. evropsky významných lokalit uvnitř velkoplošného území a dalších 7 maloplošných lokalit v jeho blízkosti.[5]

Ke zřízení CHKO Brdy se přiklánělo i občanské sdružení BRDY – Res publica[7][4] i hejtmani Středočeského a Plzeňského kraje[8] a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.[6] Ministerstvo obrany navrhovalo, aby lesy zůstaly ve správě státního podniku Vojenské lesy a statky ČR.[9] Ministr Alexandr Vondra na jaře 2011 sliboval, že armáda nedopustí rozprodání Brd developerům ani devastaci tamější přírody.[6] Ředitel AOPK ČR František Pelc v dopise starostům vyzdvihl kromě ochrany přírody též přínos CHKO pro cestovní ruch včetně lepšího přístupu k dotacím a zpřístupnění některých cest. Výstavba rekreačních objektů má být mimo I. zónu možná, pokud nenaruší ráz krajiny a nebude mít negativní vliv na přírodně cenné lokality.[5]

Negativy pro obce mohou být omezení ve výstavbě silnic a sídelních celků či v zimní údržbě silnic (zákaz solení) a zvýšený provoz. Starosta Příbrami se obával, aby nebyla ohrožena výstavba jihovýchodního obchvatu Příbrami a na něj navazujícího spojení na západ směrem na Plzeň a údolím Litavky směrem k dálnici D5. Ochrana by omezila chov nepůvodní zvěře (bažanti, mufloni, daňci) i například konání automobilových a motocyklových soutěží.[5] Problémem bylo také rozdělení území mezi obce. Středočeský kraj a skupina obcí z Příbramska požadovaly zachovat celé území dosavadního vojenského újezdu ve Středočeském kraji, zatímco Plzeňský kraj a jeho obce si nárokovaly části jeho území přiléhající k území kraje.[9]

Ministerstvo životního prostředí rozeslalo obcím po obvodu újezdu k připomínkování a vyjádření předběžný návrh na vyhlášení CHKO. Podle výsledku pak měl být buď zahájen proces vyhlašování CHKO, nebo by kraje vyhlásily přírodní parky.[1] 17. ledna 2012 uveřejnil server iDnes.cz zprávu o jednání ministra životního prostředí s obcemi, podle níž se vedle záměru zřízení CHKO opět zvažovaly i varianty zřízení více menších chráněných území.[10] V květnu 2013 byly průzkum a připomínky obcí vyhodnoceny, většina z nich byla pro variantu CHKO a kolem srpna 2013 byl proto oficiálně zahájen proces jejího vyhlašování.[1] Proti zrušení vojenského újezdu bojovalo dřívější vedení města Příbram, teprve nové vedení města po komunálních volbách v roce 2014, koalice ANO a TOP 09, se jasně vyjadřovala ve prospěch zrušení VÚ Brdy a vyhlášení CHKO.[1]

Přestože v nové vládní koalici měli velký vliv odpůrci zrušení vojenského újezdu, což vedlo ke zbrždění přípravy zákona,[1] Poslanecká sněmovna na svém zasedání v pátek 12. prosince 2014 odsouhlasila návrh zákona, kterým je od 1. ledna 2016 zrušen vojenský újezd Brdy, stanoveny hranice vojenských újezdů a změněny hranice krajů. Pro schválení zákona se vyslovilo 99 ze 176 přítomných poslanců, 45 poslanců bylo proti.[11] Dne 14. ledna 2015 byl uvedený návrh zákona schválen i Senátem,[12] poté jej podepsal prezident republiky Miloš Zeman a ve Sbírce zákonů vyšel pod č. 15/2015. V návaznosti na to vláda 12. října 2015 schválila nařízení, kterým na území bývalého vojenského újezdu vyhlásila chráněnou krajinnou oblast.