BRDY – Res publica

Poté, co v 90. letech a začátkem prvního desetiletí 21. století odezněla první vlna snah o rušení vojenských újezdů a autorský kolektiv pod vedením RNDr. Václava Cílka v roce 2005 v knize Střední Brdy doporučil speciální formu ochrany brdské přírody, přišla v roce 2005 rokycanská okresní hospodářská komora s návrhem na odvojenštění a civilní využití Brd zejména pro turistické, rekreační a sportovní účely, bez důrazu na ochranu přírody. Protireakcí byl v roce 2006 vznik občanského sdružení Brdy-Res publica a jeho protinávrh, tzv. Projekt Brdy, který rovněž navrhoval zrušení vojenského újezdu Brdy, ale na jeho místě navrhoval zřídit národní park a v dalších částech Brdské vrchoviny chráněnou krajinnou oblast. OHK Rokycany od svého návrhu ustoupila ve prospěch konkurenčního projektu, ale ministerstvo obrany oba návrhy striktně odmítlo s tím, že VÚ Brdy je perspektivní a nezbytný pro výcvik AČR a složek integrovaného záchranného systému. Občanské sdružení ve svých návrzích pokračovalo, ale zmírnilo je na požadavek zřízení CHKO Brdy, což by nevylučovalo ani koexistenci s vojenským újezdem – i to však ministerstvo obrany odmítalo.[2]

V letech 2006–2009 se stal politickým tématem plán na výstavbu radaru americké protiraketové obrany v Brdech. To přitáhlo k otázce Brd pozornost, jejímž důsledkem bylo i zpřístupnění některých okrajových částí újezdu od roku 2007 a zvýšená vstřícnost ministerstva obrany vůči veřejnosti. Záměr na zřízení CHKO získával politickou podporu zejména u obcí na Plzeňsku, zatímco na Příbramsku, kde převládaly jiné politické preference, byl převážně ignorován.[2] V dubnu 2007 se sdružení Brdy-res publica postavilo proti záměrům na zřízení radaru svou snahou o zápis Brd na seznam světového dědictví UNESCO. Předseda sdružení uvedl, že sdružení samozřejmě také má obavy z toho, co to zařízení umí, nebo neumí, ale že se dále k případnému umístění radarové základny nechce vyjadřovat, protože mu chybí informace. Vyjádřil obavu z toho, že kdyby náhodou byl radar skutečně vybudován a čeští vojáci by kvůli tomu museli ukončit svou výcvikovou činnost na tomto území, příroda v Brdech by pak byla naprosto nechráněná. Zdůraznil, že by byl nerad, aby tato aktivita sdružení byla někým politicky zneužívána.[3]

Zkušenosti z pyrotechnické asanace v bývalém VÚ Dobrá Voda byly již lepší než z újezdů po sovětské armádě, a také nástup světové finančně-hospodářské krize v roce 2009 vedl ministerstvo obrany k přehodnocení priorit. V roce 2010 zpracovalo Bílou knihu o obraně, v níž se objevil návrh na tzv. optimalizaci vojenských újezdů, spočívající především v redukci jejich rozlohy a úplném zrušení jednoho z nich. Byla sestavena Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.[2] Ministerstvo obrany oznámilo 6. dubna 2011[2] svůj záměr zrušit některý z vojenských újezdů, přičemž nejpravděpodobněji to měl být vojenský újezd Brdy. Současně s tím byl zmiňován i záměr zajistit vhodným stupněm ochrany uchování zdejšího přírodního bohatství a zdrojů pitné vody. Na jednání v červenci 2011 v Jincích, jehož se účastnil i ministr obrany a ministr životního prostředí, byla nastíněna představa, že by na místě zrušeného vojenského újezdu vzniknout CHKO. Tuto myšlenku v září 2011 ve Strašicích naprostou většinou přítomných podpořil reprezentativně obsazený seminář „O ochraně Brd povojenských“. V letech 2011 a 2012 byly v diskusích zvažovány dva modely – vyhlášení přírodního parku, nebo CHKO, přičemž postupně převážila myšlenka CHKO, kterou podporovalo i ministerstvo obrany, mj. i na základě pozitivních zkušeností ze zrušeného újezdu Dobrá Voda.[2]

V době, když ministerstvo životního prostřední zvažovalo, zda Střední Brdy chránit jako chráněnou krajinnou oblast, nebo jako přírodní park se soustavou několika desítek zvláště chráněných maloplošných území, se spolek Brdy-Res publica vyslovil pro variantu CHKO.[4][5]

26. dubna 2014 výroční členská konference schválila zákonem předepsanou přeměnu občanského sdružení na spolek, schválila nové stanovy a zvolila představenstvo. Údajně došlo k zásadním personálním změnám jak v představenstvu, tak v členské základně, které měly zajistit zvýšení akceschopnosti a aktivity spolku.[6]

V červnu 2014 se předseda jménem spolku zapojil do diskuse o protipovodňové prevenci na Klabavě. Plzeňský kraj a státní podnik Povodí Vltavy uvažují na základě studie z roku 2006 o vybudování suchého poldru či vodní nádrže nedaleko zámečku Tři Trubky a systému menších záchytných poldrů. Podle strašického starosty bylo povodňové riziko zvýšeno po roce 1949, kdy byla stávající odvodňovací zařízení v Brdech přesměrována přímo do potoků. Jeho tvrzení podpořil předseda spolku Pavel Čámský, který uvedl, že Brdy vysychají, protože zdejší voda byla kromě sutí a drolin vázána v četných rašeliništích a mokřadech, které neuváženými melioračními zásahy postupně zanikají, takže voda z Brd rychle odtéká, krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu a mnohem častěji přicházejí lokální bleskové povodně. Další odborníci citovaní ve stejném článku MF Dnes vysvětlovali, že situaci by vyřešil návrat ke stavu před zřízením vojenského újezdu, i finančně reálnější, a že přehrady a velkokapacitní poldry nic neřeší a znamenaly by jen masivní a necitlivý zásah do vodního hospodářství, na němž by vydělaly jen stavební firmy.[7]

Poté, co spolek dosáhl svého hlavního cíle, ochrany Brd formou velkoplošného chráněného území, se chce nadále obecně podílet na veřejné kontrole stavu životního prostředí v Brdské vrchovině a na Podbrdsku, a to jak spoluprací s orgány ochrany přírody, tak upozorňováním z pozice nezávislé „instituce“ na případy, kde je zájem ochrany přírody ohrožován zájmy jinými, třebas i údajně veřejnými. Za další svůj cíl si kladě pomoc podbrdským regionům v optimálním využití Brd pro turistiku a rekreaci při rozvoji jejich ekonomiky, zejména v oblasti budování a rozvoje turistické infrastruktury. Rovněž chce usilovat o to, aby zvláštní ochraně přírody byla podrobena co největší část Brdské vrchoviny, tedy nikoli jen samotné Brdy, ale i Hřebeny a případně i část Příbramské vrchoviny. Další aktivity plánuje v osvětové a poznávací činnosti, zaměřené jak na místní veřejnost na Podbrdsku, tak na turistickou a sportovní veřejnost.[1]

Podle stanov je představenstvo tříčlenné, složené z předsedy představenstva, který je zároveň předsedou spolku, místopředsedy představenstva a spolku a pokladníka. Nejvyšším orgánem spolku je členská konference, která smí zřídit kontrolní komisi, rozhodčí komisi nebo další trvalé nebo dočasné pomocné orgány. Členy představenstva volí členská konference, předsedu, místopředsedu i pokladníka volí ze svých členů představenstvo, přičemž tyto funkce nelze kumulovat s výjimkou přechodného období maximálně jednoho roku, kdy se některá z těchto funkcí uvolní. Předseda jedná za spolek navenek. Podle stanov z 26. dubna 2014 by předsedou JUDr. Pavel Čámský, místopředsedou Ing. arch. Vít Kučera a pokladníkem Rudolf Smetana.[8] Na svém webu spolek v lednu 2016 prezentuje dvojčlenné představenstvo, tvořené předsedou představenstva spolku a pokladníkem spolku.[9]

• BRDY-Res publica, z.s. Archivováno 19. 2. 2010 na Wayback Machine