Hipster

Hipster je termín označující příslušníka společenské subkultury. Jedná se o osobu v nezávislém věkovém rozpětí, která si zakládá na tom, že je nezávislá v myšlení, odívání i případné tvorbě. Často přejímá nejnovější trendy v hudbě, módě i dalších kulturních aspektech.[1][2] Díky tomu je tato subkultura názorově i vzhledově konzistentní.

Příklad typického hipstera (styl oblečení a vousů)

Vznik a původní význam

Existuje několik teorií, jak samotný pojem hipster vznikl. Termín nejspíše pochází z prostředí bílých amerických jazzových hráčů 40. let, kdy slovo „hip“ popisuje milovníky rostoucí jazzové scény.[3] Nebo vzešel ze západoafrického slova „hipi“, což znamená „otevřít někomu oči“.[3] Další možností je, že slovo hipster bylo odvozeno z anglického výrazu pro kyčel – hip, kdy jazzoví umělci leželi na boku (kyčli) a kouřili opium.[4] Howard Becker v roce 1963 zveřejnil výsledky své studie,[5] v nichž popsal jejich subkulturu a identifikoval dvě skupiny: „hips“ a „squares“. První z nich šli proti masám, hráli co chtěli, dávali najevo svou nadřazenost a pohrdání mainstreamem a ostatními lidmi, především komerčním publikem. Druhá skupina se přizpůsobila komerčním tlakům a hrála to, co si publikum žádalo.[6][7]

Podobně Ned Polsky v polovině 60. let zkoumal beatniky z Greenwich Village a kromě uvedených dvou termínů popsal ještě třetí kategorii nazvanou „hipster“. Mělo jít o člověka, který sdílel zaujetí beatniků pro drogy a jazz, ale při tom se dokázal projevit i jako „hip“.[8][6]

Spisovatel Norman Mailer popsal v roce 1957 ve své eseji Bílý černoch hipstera jako „nihilistického bohéma a utlačovaného černocha“.[9]

O hipsterech se lze dočíst i v knize Williama S. Burroughse Feťák z roku 1953 či dalším beatnickém díle Kvílení od Allena Ginsberga (1956).

Současné pojetí
Plnovous a upravený knír jsou častými atributy hipsterů

Od 90. let se termín hipster začal používat v trochu odlišném pojetí, které přetrvává dosud. V české společnosti je tímto slovem často nazván mladistvý jedinec s vyhraněným stylem života, jednání a oblékání, který se snaží působit originálně a přesto pouze kopíruje předchozí vzory, kteří s daným originálním prvkem přišli o několik let dříve, a tím opět zapadá do stáda běžnosti. Toto pojetí hipsterů není úplně správné, nicméně je rozšířeným pojmem.

V současnosti lze takzvaného hipstera velice jednoduše identifikovat od nehipstera, a to jednak podle vzhledu, ale také podle stylu života. Hipsterská móda zahrnuje často brýle s průhlednými i nedioptrickými skly v těžkých černých obroučkách, upnuté kalhoty jak u žen, tak u mužů, flanelové košile a stará saka, která často vytvářejí rádoby otrhaný umělecký vzhled, nebo kšandy. Ve vlasových sestřizích se často objevuje typ „štětec“ – ofina a vyholené části hlavy „na ježka“ zejména v okolí uší. Časté jsou obří vlněné čepice i v teplejších obdobích. Hipsteři většinou studují, nejčastěji humanitní vědy, a často se zdržují v kavárnách, na vernisážích, výstavách, koncertech širší veřejnosti neznámých smoothjazzových saxofonistů, graffiti soutěžích a podobných neběžných místech. Stejně jako u lidí, kteří se řadili k původním hippies, i pro hipstery je typický mladý věk maximálně do 30 let (případně ve věkovém rozpětí dvacátníků a třicátníků) a nemanželský život.

Obměny termínu

Mipster

Mipster, tedy jakýsi „muslimský hipster“, je člověk, který zapadá do soudobé kategorie hipsterů, k tomu však vyznává islámskou víru. V rovině módy tedy patří k oblečení mipsterské dívky i hidžáb.[10]

Nipster

Nipster či „nazi-hipster“ je termín spojující nacionalismus s urbánní módou hipsterů. Jde o hledání nové image krajně pravicového hnutí (neonacismus) pronikáním do městských subkultur. Ve stylu oblékání jde o posun od tzv. „bomberů“ a holých hlav k úzkým kalhotám a plnovousům.[9]

Reference
  1. PARASUCO, Trey. Hipster [online]. Urban Dictionary, 2007-11-22 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. PELCOVÁ, Martina. Děláme vlny – Identita Radia Wave. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 83 s. Magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Jan Motal. s. 54. Dostupné online.
  3. FLETCHER, Dan. Hipsters. Time. 2009-07-29. Dostupné online [cit. 2017-12-01]. ISSN 0040-781X. (anglicky)
  4. JAZZ: Drugs & Drums. Time. 1960-05-02. Dostupné online [cit. 2017-12-01]. ISSN 0040-781X. (anglicky)
  5. BECKER, Howard S. The Culture of a Deviant Group. The 'Jazz' Musician.. In: GELDER, Ken; THORNTON, Sarah. The Subcultures Reader. London: Routledge, 1963. S. 55–65. (anglicky)
  6. ŠOLCOVÁ, Hedvika. Internet v komunikaci českých jazzmanů. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 82 s. Magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Jakub Macek. s. 22–23. Dostupné online.
  7. CHUDÍČKOVÁ, Barbora. Od jedinečnosti k mase: Jakým způsobem pohlcuje mainstream alternativní kulturu?. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 37 s. Bakalářská práce. FSS MU. Vedoucí práce Csaba Szaló. s. 21–22. Dostupné online.
  8. POLSKY, Ned (1967). S. 149. Citován: THORNTON, Sarah. Club Cultures: Music, Media and Subcultural Capital. Cambridge: Polity, 1995. 208 s. ISBN 9780745614434. S. 9. (anglicky)
  9. HROCH, Miloš. Nazi hipsterství je pokusem krajní pravice ztratit se v davu. ČRo Radio Wave [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online.
  10. han. Oddanost víře a posedlost módou jdou dohromady, vzkazují ve videu mladé muslimky. iHNed.cz [online]. 2014-01-16 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.