Hide

Narodil se v nemocnici sv. Josefa v Midorigaoce v provincii Jokosuka 13. prosince 1964. Do školy nastoupil roku 1968, tři roky studoval angličtinu, pokračoval zápisem do Yokosuka Tokiwa Junior High School. Poprvé se setkal s rock and rollem v patnácti letech díky albu Alive! od skupiny Kiss. V témže roce mu jeho babička koupila jeho první elektrickou kytaru – Gibson Les Paul Deluxe.[1]

Dne 11. března 1980 úspěšně dokončil Tokiwa Junior High School. Pokračoval školou Zushi Kaisei Senior High School v Zuši v provincii Kanagawa, kde vstoupil do školní klubové kapely. Tuto kapelu brzy opustil, protože měl hrát na klarinet, ačkoliv chtěl hrát na trumpetu. Poté se zaměřil na hraní na kytaru a roku 1981 založil nezávislou kapelu Saver Tiger. Rok po založení začali hrát v klubech s nezávislou hudbou v Jokosuce, např. Rock City.[1]

V dubnu roku 1983 začal navštěvovat školu kosmetiky módy Hollywood Beauty Salon, dnes známou jako Roppongi Hills, kterou absolvoval roku 1984 s vynikajícími výsledky. Později téhož roku úspěšně složil celostátní zkoušku a získal kosmetické oprávnění. V červenci roku 1985 Saver Tiger vydalo stejnojmennou EP. V listopadu přispěla kapela do série Heavy Metal Force, která později obsahuje i písně X Japan.[1]

Roku 1986 změnila skupina svůj název na Yokosuka Saver Tiger, aby se vyhnula záměnám za podobně nazvanou skupinu z Sapporo. První výskyt nového jména byl na Devil Must Be Driven out with Devil. Pokračovali vystupovat živě v klubech s nezávislou hudbou a dalších nočních klubech jako Meguro Rokumeikan, Omiya Freaks a Meguro Live Station.[1]

Krátce potom co se Yokosuka Saver Tiger rozpadnul. On sám poté zatelefonoval leadrovi kapely X Yoshiki, který vyjádřil zájem vzkřísit X Japan, která měla přestávku po tom, co kapelu opustili její členové Jun a Hikaru.

Roku 1987 vstoupil Hide do kapely X Japan (tehdy nazývanou X).[2] Stal se vedoucím kytaristou skupiny a příležitostně psal také text. Složil texty pro „Celebration“, „Joker“ a singl „Scars“. Krátce po vydání alba Art of Life si členové kapely X Japan udělali přestávku pro sólové projekty. V tuto dobu ztratila skupina svůj originální visual kei. Výjimkou byl Macumoto, který stále účinkoval v divoce barevném oblečení s růžovými vlasy.[3]

Na začátku 1993 uvedl Macumoto píseň „Frozen Bug“ v sampleru Dance 2 Noise 004. Nahrál ji spolu s Inoran a J ze skupiny Luna Sea. Také hrál v nezávislém filmu Seth et Holth spolu s kapelou Zi:Kill.[4] Roku 1994 dohlížel Macumoto na produkci prvního vydání v jeho vlastním vydavatelství Lemoned (založeném roku 1989) – EP skupiny Zeppet Store. V témže roce nahrál a vydal svoji sólo desku Hide Your Face. Kromě autorství všech textů nahrál všechny kytary (včetně baskytary) a veškeré vokály. Grafika obalu byla založena na masce navržené švýcarským umělcem H. R. Gigerem.[5] Hudební styl alba se hodně lišil od speed metalu a power ballad X Japanu, přikláněl se spíše k alternativnímu rocku. Později se zúčastnil „Hide our Psychommunity Tour“, během kterého nabídl skupině, že by se mohla stát později částí jeho primárního projektu Hide with Spread Beaver.[6]

Druhé album Psyence bylo vydáno roku 1996. Po něm také následováno turné a live album Psyence a Go Go. Poté, co se X Japan roku 1997 rozpadnul, formálně označil jeho sólový projekt „Hide with Spread Beaver“. Také vytvořil jeho druhou kapelu s názvem Zilch, ve které krom něj a bubeníka ze Spread Beaver I.N.A. hráli američtí a britští umělci jako Joey Castillo (dříve v kapele Danzig) a Paul Raven z kapely Killing Joke. V rámci svého sólo projektu se etabloval jako skladatel, zpěvák a kytarista. Roku 1998 začaly práce na albu obou Spread Beaver a Zilch, které on sám nikdy už nedokončil kvůli své smrti téhož roku.

Zemřel 2. května 1998. Po noci plné pití byl nalezen oběšen ručníkem přivázaným ke klice v jeho tokijském apartmá. Pohřbu se účastnilo 50 000 lidí. Tři fanoušci spáchali sebevraždu, téměř 60 lidí bylo hospitalizováno a zhruba 200 lidem musela být poskytnuta první pomoc.[7][8] Téhož měsíce byl vydán singl „Pink Spider“, který se dostal v hitparádě Oricon na první místo. Tento rok obdržela skladba také Ocenění MTV v kategorii "Japan Viewers Choice".[9] Prodej následujícího singlu „Ever Free“ byl také velice vysoký. Oproti těm prodávaným před jeho smrtí získal také singl „Rocket Dive“ značný nárůst. Americký novinář Neil Strauss komentoval tuto situaci takto: „V pouhých pár týdnech, přešla atmosféra v Japonsku ze smutku nad smrtí Hide do bouřlivého shánění.“[10]

Přestože se úřady domnívají, že Macumotova smrt byla sebevražda[7], několik jeho přátel a kolegů, mezi něž patří spoluzakladatel X Japan Yoshiki a dřívější basák Taiji Sawada, sebevraždu zpochybňují a věří spíše v nehodu. Toto tvrzení podporuje fakt, že nebyl nalezen žádný dopis na rozloučenou[8] a Sawada naznačuje v autobiografii, že v době smrti dělal Hide speciální cvičení na uvolnění bolestí zad a krku, které provázejí každého kytaristu, který dlouho nosí kytaru na řemeni[11] Toto cvičení prováděli členové X Japan během jejich turné a vyžadovalo použití ručníku a kliky či jiného úchytu. Podle Sawady mohl Macumoto pod vlivem alkoholu upadnout do spánku, zablokovat a uškrtit se.[12][13]

• Hide Your Face (23. ledna 1994)
• Psyence (2. září 1996)
• Ja, Zoo (21. listopadu 1998)

• „Eyes Love You“ (5. srpna 1993)
• „50% & 50%“ (5. srpna 1993)
• „Dice“ (21. ledna 1994)
• „Tell Me“ (24. března 1994)
• „Misery“ (24. června 1996)
• „Beauty & Stupid“ (12. srpna 1996)
• „Hi-Ho/Good Bye|Hi-Ho“/„Good Bye“ (18. prosince 1996)
• „Rocket Dive“ (28. ledna 1998)
• „Pink Spider“ (13. května 1998)
• „Ever Free“ (27. května 1998)
• „Hurry Go Round“ (21. října 1998)
• „Tell Me“ (znovu nahráno, 19. ledna 2000)
• „In Motion“ (10. července 2002)

• Psyence a Go Go (19. března 2008)
• Hide Our Psychommunity (23. dubna 2008)

• Tune Up (21. června 1997)
• Tribute Spirits (1. května 1999)
• Best: Psychommunity (2. března 2000)
• Psy Clone (22. května 2002)
• Singles - Junk Story (24. července 2002)
• King of Psyborg Rock Star (28. dubna 2004)

• X Japan

• 3.2.1. (3. července 1998)
• BastardEyes (7. července 1999)