Hexakarbonyl vanadu
Hexakarbonyl vanadu, V(CO)6, je modrozelená těkavá pevná látka.[1] Tato sloučenina je z teoretického hlediska velmi zajímavá, protože jde o homoleptický karbonyl kovu, který je paramagnetický. Většina sloučenin se vzorcem Mx(CO)y dodržuje 18-elektronové pravidlo, ale V(CO)6 má 17 valenčních elektronů.
Hexakarbonyl vanadu | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Krystalová struktura | |
Obecné | |
Systematický název | Hexakarbonyl vanadu |
Anglický název | Vanadium hexacarbonyl |
Německý název | Vanadiumhexacarbonyl |
Sumární vzorec | V(CO)6 |
Vzhled | modrozelené krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 20644-87-5 |
PubChem | 519800 |
SMILES | O=C=[V](=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 219,00 g/mol |
Teplota tání | rozklad |
Hustota | 1,7 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Hexakarbonyl vanadu se připravuje redukcí chloridu vanaditého sodíkem v přítomnosti oxidu uhelnatého (160 °C, 20 MPa). Tato reakce se provádí zpravidla v diglymu:[1][2]
- 4 Na + VCl3 + 6 CO + 2 diglyme → [Na(diglyme)2][V(CO)6] + 3 NaCl
Produkt je poté redukován krystalickou kyselinou fosforečnou:
- V(CO) -
6 + 2 H3PO4 → 2 V(CO)6 + H2 + 2 H2PO -
4
Další možností je reduktivní karbonylace pomocí směsi zinku a hořčíku v nadbytku pyridinu při teplotě 120-140 °C.[3]
Struktura
V(CO)6 má oktaedrickou geometrii, je izostrukturní s hexakarbonyl chromem a hexakarbonyl molybdenem. RTG strukturní analýza ukázala, že molekula je mírně deformována, axiální vazby V-C mají délku 1,993(2) Å, zatímco čtyři ekvatoriální vazby V-C jsou mírně delší, 2,005(2) Å.[4]
Reakce
Hexakarbonyl vanadu je termicky nestabilní. Primární reakcí je redukce na anion V(CO) -
6 . Také lze provést substituci terciárními fosfiny, ta ale často vede k disproporcionaci.
Reakce se zdroji cyklopentadienylového aniontu vede ke vzniku oranžového komplexu (C5H5)V(CO)4. Ten se řadí do skupiny polosendvičových komplexů.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium hexacarbonyl na anglické Wikipedii.
- GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1234.
- LIU, Xin; ELLIS, John E.; MESAROS, Eugen F. Transition Metal Carbonyl Compounds. Příprava vydání John R. Shapley. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-64750-8, ISBN 978-0-471-65368-4. DOI 10.1002/0471653683.ch3. S. 96–132. DOI: 10.1002/0471653683.ch3.
- ERCOLI, R.; CALDERAZZO, F.; ALBEROLA, A. SYNTHESIS OF VANADIUM HEXACARBONYL. Journal of the American Chemical Society. 1960-06, roč. 82, čís. 11, s. 2966–2967. Dostupné online [cit. 2022-01-10]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01496a073. (anglicky)
- BELLARD, S.; RUBINSON, K. A.; SHELDRICK, G. M. Crystal and molecular structure of vanadium hexacarbonyl. Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 1979-02-15, roč. 35, čís. 2, s. 271–274. Dostupné online [cit. 2022-01-10]. DOI 10.1107/S0567740879003332.
- WILFORD, J.B.; WHITLA, A.; POWELL, H.M. The crystal and molecular structure of π-cyclopentadienylvanadium tetracarbonyl. Journal of Organometallic Chemistry. 1967-06, roč. 8, čís. 3, s. 495–502. Dostupné online [cit. 2022-01-10]. DOI 10.1016/S0022-328X(00)83671-2. (anglicky)