Štít (heraldika)
Heraldický štít je nejdůležitější součástí erbu. Jedná se o jeho jedinou povinnou součást. Bývá kreslen buď kolmo, nebo mírně šikmo (což je většinou považováno za správnější, neboť to více odpovídá nošení štítů rytíři). Na štítě je vymalován znaku.
Tvary štítu
Tvar štítu se neblasonuje (s výjimkou popisu konkrétního artefaktu), jeho provedení je tedy do určité míry závislé na kreslíři. Ten však musí respektovat určitá pravidla, především umělecký sloh a v některých případech též provenienci. V některých západních zemích (dnešní Belgie a severní Francie) byly pro ženské znaky vyhrazeny odlišné tvary štítů, aby se zdůraznila skutečnost, že se neúčastnily bojů – jednalo se o štít routový a oválný. V českých zemích se pro znaky žen a duchovních (biskupů, opatů) užívaly štíty špičatě oválné (mandlové).
Barvy štítu
Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.
Figury
Veškeré symboly, postavy či předměty kreslené do štítu nazýváme figury. Ty se dělí na dvě základní skupiny
Heroldské figury
Heroldské figury dělí štít pomocí čar na několik segmentů různého geometrického tvaru. K nejzákladnějším figurám tohoto typu patří polcení, dělení, dělení pošikem, dělení pokosem, čtvrcení a čtvrcení pokosem.
Obecné figury
Obecné figury jsou různé postavy, zvířata, rostliny, věci umisťované do štítu. U znaků udělovaných v současnosti se mohou mezi figurami vyskytovat například i ozubené kolo nebo vrtule (převážně v Norsku). V Česku mezi moderní obecné heraldické figury patří například továrna, kterou má od roku 1925 ve znaku město Pečky, nebo chladicí věž, kterou má od roku 1909 ve znaku městys Hrušov.
