Henry Hartsfield
Henry Warren Hartsfield Jr. (23. listopadu 1933 v Birminghamu, Alabama, USA[1] – 17. července 2014) byl americký vojenský letec a astronaut, který se účastnil kosmických programů Skylab a Space Shuttle.
Henry Warren Hartsfield Jr. | |
---|---|
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | USA |
Datum narození | 23. listopadu 1933 |
Místo narození | Birmingham, Alabama, USA |
Datum úmrtí | 17. července 2014 (ve věku 80 let) |
Jiné zaměstnání | Testovací pilot |
Čas ve vesmíru | 20 dní, 2 hodiny a 50 minut |
Kosmonaut od | 1966 |
Mise | STS-4, STS-41-D, STS-61-A |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 1999 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Mládí a výcvik
Po základní a střední škole absolvoval Auburn University. Ukončil ji s titulem inženýra fyziky. Po absolvování University of Tennessee byl vybrán pro vojenský program MOL. V roce 1969 byl zařazen do sedmé skupiny amerických astronautů. Byl jmenován do podpůrných posádek Skylab 2, Skylab 3 a Skylab 4. Koncem srpna 1977 odešel z armády do zálohy, v NASA zůstal a zacvičil se pro lety raketoplánem. Do vesmíru vzlétl jako 109. člověk. Plukovník amerického vojenského letectva je ženatý a má dvě děti. Používá přezdívku Hank.[2].
Lety do vesmíru
Poprvé letěl na palubě raketoplánu Columbia, což byl čtvrtý zkušební let STS-4. Start proběhl z Floridy z mysu Canaveral, velitelem lodě byl Thomas Mattingly. Let byl zčásti určen vojenským účelům, ale některé experimenty byly civilní (např. pokusy od studentů univerzity z Utahu). Přistáli na základně Edwards v Mohavské poušti v Kalifornii.
Podruhé vzlétl již jako velitel na oběžnou dráhu Země koncem léta roku 1984 v raketoplánu Discovery. Start proběhl z obvyklého kosmodromu na mysu Canaveral. Osádku Discovery tvořili Henry Hartsfield (velitel), Michael Coats (druhý pilot), letoví specialisté dr. Judith Resniková, dr. Steven Hawley a Richard Mullane a konečně „první cestující“ v raketoplánu, Charles Walker, inženýr od firmy McDonnell Douglas. Vypustili družice SBS 4, Leasat 2 a Telstar 3. Návrat byl na základnu Edwards.
Třetí a poslední svůj let absolvoval na palubě raketoplánu Challenger na podzim roku 1985 opět jako velitel letu. Na palubě bylo osm astronautů: velitel Henry Hartsfield, pilot pplk. Steven Nagel, plk. James Buchli, plk. Guion Bluford, lékařka dr. Bonnie Dunbarová, dr. Wubbo Ockels z Nizozemí a nakonec dva Němci, dr. Ernst Messerschmid a dr. Reinhard Furrer. Na oběžné dráze vypustili družici GLOMR a oživili laboratoř Spacelab. I tentokrát přistáli na základně Edwards.
Odkazy
Reference
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 358.
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti pro lety na raketoplánech, s. 454.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Hartsfield na Wikimedia Commons
- (česky) Hartsfield, H.W. v Malé encyklopedii kosmonautiky