Hennadij Bilodid

S judem začínal na základní škole v rodném Kyjevě. Jeho osobním trenérem byl v klubu Spartak Viktor Koščavcev. Vrcholovou přípravu podstupoval v policejním klubu Dinamo pod vedením Maksyma Kohnenka. V ukrajinské seniorské reprezentaci se pohyboval od juniorského věku v lehké váhové kategorii do 73 kg. O post reprezentační jedničky bojoval v začátcích s Ilijou Čimčiurim, později se sambistickým mistrem světa Viktorem Savinovem a ke konci sportovní kariéry s Volodymyrem Sorokou. Pral se z pravého úchopu a téměř všechny své zápasy měl tvrdě odpracované v boji o úchop resp. zápasnickém klinči. V roce 2000 startoval na olympijských hrách v Sydney, ale ve čtvrtfinále byl diskvalifikován (hansokumake) za přílišnou pasivitu v zápase s Anatolijem Larjukovem. V roce 2004 na svých druhých olympijských hrách v Athénách nestačil ve druhém kole na formu Korejce I Won-huie, který ho hned v úvodní minutě poslal technikou tai-otoši na ippon.

V roce 2008 se velmi dobře připravil na své třetí olympijské hry v Pekingu. Jeho zápas druhého kola s Tadžikem Rasulem Bokijevem vstoupil do historie. Do zápasu šel se svojí typickou taktikou vyčkávat a spoléhat se na fyzickou připravenost v pozdějších minutách. Jeho soupeř však šel do zápase se stejnou taktikou. V čase 3:08 byli oba diskvalifikování za pasivitu po čtvrtém šidó a zápas šel předčasně do prodloužení.[1] V prodloužení prohrál po technice tomoe-nage na ippon a obsadil konečné 7. místo. Sportovní kariéru ukončil se zavedením nových pravidel v roce 2010. Věnuje se trenérské práci. S manželkou Světlanou, bývalou ruskou reprezentantkou v judu společně připravují dceru Darju.