Helga Hošková-Weissová

Helga Hošková-Weissová (* 10. listopadu 1929 Praha ) je česká akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holokaustu, který sama, jakožto terezínské dítě, na vlastní kůži zažila.

Helga Hošková-Weissová, Dr.h.c.
Helga Hošková-Weissová vpravo vedle spisovatele Arnošta Lustiga a jeho sestry Hany během diskuse s pamětníky předválečné židovské Libně. Libeňská synagoga, říjen 2008
Narození10. listopadu 1929 (92 let)
Praha
Československo Československo
Povolánímalířka, sochařka, ilustrátorka a kreslířka
DětiJiří Hošek
PříbuzníDominika Hošková (vnučka)
Oceněnímedaile Za zásluhy 1. stupeň (2009)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mimo jiné je autorkou kreseb z terezínského ghetta. Kromě České republiky vystavovala svá díla na četných výstavách v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 jí za její tvorbu byla udělena Medaile Josefa Hlávky a 28. října 2009 jí byla Václavem Klausem udělena Medaile Za zásluhy.[1]

V souvislosti s jejím životním jubileem pořádalo Židovské muzeum v Praze v Galerii Roberta Guttmana od 15. října do 29. listopadu 2009 výstavu její retrospektivní tvorby.[2]

Biografie

V deseti letech byla pro svůj židovský původ vyloučena ze školy a v roce 1941 společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde si vedla deník a kreslila dění kolem sebe a od července 1942 žila v dívčím domově L410. V roce 1944 byla společně s matkou deportována do koncentračního tábora Auschwitz a poté do Freibergu, kde pracovala v letecké továrně. V polovině dubna 1945 byla poslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde se dočkala osvobození americkou armádou 5. května.[3]

V roce 1950 začala studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Emila Filly. Svá studia dokončila o pět let později v ateliéru Aloise Fišárka. Začátkem 60. let se začala vypořádávat s hrůzami druhé světové války a koncentračních táborů, které vyjádřila v díle „Kalvárie“. V roce 1965 odjela na studijní stipendium do Izraele a na jaře 1968 vystavila v pražské Španělské synagoze obrazy, které během své studijní cesty namalovala. Název expozice byl „Obrázky z putování po Svaté zemi“. V období po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 ji nebylo umožněno vystavovat svá díla a přestala na několik let tvořit. Po sametové revoluci v listopadu 1989 vystavovala v různých evropských zemích.[3]

Odkazy

Literatura
  • Weissová, Helga. Deník 1938–1945, Jota 2012, 204 stran, ISBN 978-80-7217-965-7, databazeknih.cz
  • Weiss, Otto. I viděl Bůh, že je to špatné, Jota 2016, 112 stran, ISBN 978-80-7462-994-5, databazeknih.cz
  • (anglicky) Juliet Gardiner: „We knew it would be worse. But we had no idea.“ A Czech artist's childhood diary of life in a concentration camp is a moving testimony to courage and endurance, Financial Times 2. 3. 2013, str. 11

Reference
  1. Klaus udělil vyznamenání. Ocenil hrdiny z války, Gotta i žokeje Váňu [online]. iDNES.cz [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
  2. TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Helga Hošková-Weissová předává poselství i varuje [online]. ČT24, 2009-10-14 [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
  3. "Terezínské dítě" Helga Hošková-Weissová vystavuje v Praze [online]. Český rozhlas, 2009-10-16 [cit. 2009-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-18.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.