Helena Soukupová

Helena Soukupová, roz. Benáková (* 12. dubna 1946 Praha) je česká historička umění se zaměřením na architekturu raného středověku, zvláště žebravých řádů ve 13. a 14. století, a její přesahy do kulturní historie. Působila také jako vysokoškolský pedagog a odborný konzultant.

doc. PhDr. Helena Soukupová
Helena Soukupová (2016)
Narození12. dubna 1946 (76 let)
Praha
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorička umění, vysokoškolský pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, obor užitá a propagační grafika (1963–1967), studovala v letech 1968–1974 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor dějiny umění (profesoři Jaroslav Pešina, Jaromír Homolka, Petr Wittlich) a klasická archeologie (profesoři Jiří Frel, Jan Bouzek). Zásadně ji ovlivnily přednášky Václava Mencla na Filmové fakultě.[1] Studium ukončila roku 1974 diplomovou prací Architektura žebravých řádů v Čechách a na Moravě do konce první třetiny 14. století, která byla uznána jako disertační (titul PhDr.)

V letech 1975–1976 pracovala jako odborný asistent v Národním muzeu v Praze, získala registraci v sekci teoretiků při ČFVU (1976–1990) a uskutečnila řadu stavebně historických průzkumů (hrad Jenštejn, zámek Lemberk, hrad Houska, zámek Nepomyšl). Od roku 1982 pracovala na obsáhlé monografii o Anežském klášteře v Praze a průběžně publikovala dílčí výsledky svého bádání.

Od roku 1990 pedagogicky působila jako asistentka na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP v Praze (1990–2003), kde přednášela dějiny umění od starověku do konce středověku. V roce 1997 obhájila na FFUK v Praze habilitační práci Anežský klášter v Praze a získala titul docent pro obor dějiny umění.[2] V letech 1997–2000, kdy zastávala funkci studijního prorektora VŠUP, zpracovala Studijní program, doktorské studium na VŠUP, evaluaci VŠUP, periodikum Umprumnet a organizovala studijní cesty včetně katalogů.[1] Od r. 2003 samostatně vědecky působí v Praze.

V letech 1990-1997 byla členkou Pražského grémia pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru hlavního města, v letech 2000-2004 členkou poroty Bestia triumphans, roku 2000 odbornou poradkyní pořadu Deset století architektury České televize.[3]

Ocenění
  • 1989 – 1. cena v soutěži Nejkrásnější kniha roku za monografii Anežský klášter v Praze
  • 2005 – Pamětní medaile za působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
  • 2011 – Výroční cena Nakladatelství Vyšehrad za rok 2011 za původní práci Anežský klášter v Praze
  • 2015 – Zlatá svatovojtěšská medaile od pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky, OP, za bádání a dílo o sv. Anežce České

Dílo

Téma disertační práce ovlivnilo zájem Heleny Soukupové o architekturu mendikantů, zvláště o klášter sv. Anežky. Kombinací různých pramenů se autorce podařilo určit řadu zásadních zjištění (Anežčinu soukromou oratoř, její dobovou podobiznu, původní hrob) a interpretovat hlavní svatyni Salvátora jako pohřebiště Přemyslovců,[4][5][6] vybavené řadou rukopisů[7] a relikviářů.[8] Monografie Anežský klášter v Praze vyšla roku 1989 a získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku. V roce 2011 vyšlo její druhé rozšířené vydání. V témž roce se autorka podílela na přípravě výstavy a katalogu k osmistému výročí Anežčina narození – Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice.

Na práci navázala v roce 2015 monografie Svatá Anežka Česká – život a legenda. V ní přiblížila Anežčino mnohovrstevné dílo včetně založení špitálu, a poté se věnovala jejímu druhému životu, obsaženému v legendě. Určila pisatele první žádosti o Anežčinu kanonizaci (bratra Mikuláše z Moravy) a všechny varianty Anežčiny legendy z období středověku, renesance a baroka. Na závěr zařadila kapitoly o Anežčině blahořečení a svatořečení. Za díla o sv. Anežce získala r. 2015 zlatou svatovojtěšskou medaili od pražského arcibiskupa.

Kromě Anežčina kláštera publikovala práce o klášterech minoritů a klarisek ve Znojmě a v Opavě (1976), o klášteře klarisek v Olomouci (2010)[9][10] a o sdruženém klášteře minoritů a klarisek v Českém Krumlově (1999, 2000).[11][12] Dále publikovala články o klášteře cisterciaček v Tišnově (2004)[13] a o pražském klášteře cyriaků, kde určila dosud neznámou iluminátorskou dílnu (2007, 2009)[14][15]

Zvláštní pozornost věnovala problematice Vyšehradu[16][17]: určila polohu původní akropole s kostelem sv. Klimenta (hypotézu potvrdil nález velké centrály), nově interpretovala kostel sv. Vavřince[18] a upřesnila podobu kostela sv. Petra a Pavla včetně polohy oltáře apoštola Petra (2005, 2007, 2012).[19] Podařilo se jí určit donátora jednoho z nejskvělejších rukopisů 14. století původem z Vyšehradu – Antifonáře z Vorau, jímž byl vyšehradský probošt Jan (2015).[20]

Průběžně věnovala pozornost novým objevům v krumlovském klášteře (2015, 2017)[12][21] a pro Anežský klášter připravila výstavu tamního lapidária a nového průvodce (2016). Edičně připravuje komentované vydání souborného díla Václava Mencla, Dějiny evropské architektury, jež zahrnuje období od starověkých kultur do počátku 20. století.[22]

Bibliografie (výběr)
  • Helena Soukupová, Anežský klášter v Praze, 407 str., 355 obr., Odeon, Praha 1989, ISBN 80-207-0046-3
  • Helena Soukupová, Klášter sv. Anežky České, 56 s., Národní galerie v Praze, Praha 1993, ISBN 80-7035-005-9
  • Helena Soukupová, Anežský klášter v Praze, 463 str., 491 obr., nakladatelství Vyšehrad, Praha 2011, ISBN 978-80-7429-012-1
  • Helena Soukupová, Program Anežčina kláštera a jeho místo v evropské architektuře 13. a 14. století, s. 10–27, Architektonická plastika z kláštera klarisek, s. 98-103, Náhrobní plastika, s. 116-123, Skicář Josefa Mockera, s. 124-125, Terakota a dlažba ze svatyní, s. 152-154, in: Vladimír Kelnar, Lenka Kluková, Eva Matyášová, Lenka Rajdlová (eds.), Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice, Arcibiskupství pražské, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-145-3
  • Helena Soukupová, Svatá Anežka Česká – život a legenda, 480 str., 299 obr., Nakladatelství Vyšehrad, Praha 2015, ISBN 978-80-7429-471-6
  • Helena Soukupová, Osobnost zakladatelky, její život a legenda, s. 27–38, Klášter na Františku – stručné stavební dějiny od středověku do moderní doby, s. 59-75, Průvodce klášterem, s. 77-173, Lapidárium Anežského kláštera, s. 175-177, Katalog lapidária, s. 179-219, in: Helena Dáňová, Štěpánka Chlumská (eds.), Klášter sv. Anežky České, průvodce areálem, Národní galerie v Praze, 2016, ISBN 978-80-7035-625-8
  • Helena Soukupová, The Founder, her Life and her Legend, pp. 27–39, A Building History of the Na Františku Monastery, from the Middle Ages to Modern Times, pp. 59–75, Monastery Guide, pp. 76–173, The Lapidarium of the Convent of St. Agnes of Bohemia, pp. 175–177, Catalogue of the Lapidarium, pp. 179–219, in: Helena Dáňová, Štěpánka Chlumská (eds.), Convent of St. Agnes of Bohemia. Monastery guide, National Gallery in Prague 2016, ISBN 978-80-7035-626-5
  • H. Soukupová (ed.), Václav Mencl, Dějiny evropské architektury I., s. 208, 217 obr., Národní památkový ústav a Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Praha 2019, ISBN 978-80-88339-04-5
  • H. Soukupová (ed.), Václav Mencl, Dějiny evropské architektury II., s. 496, 637 obr., Národní památkový ústav a Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Praha 2020, ISBN 978-80-88339-08-3
  • Helena Soukupová, Program Anežčina kláštera a jeho vliv na architekturu mendikantů, in: Marcin Szyma i Marek Walczak (eds.), Sztuka w kręgu krakowskich franciszkanów i klarysek, Kraków 2020, s. 45–66

Články v odborných periodikách, sbornících a encyklopediích
  • Středověká architektura mendikantských řeholí v Opavě, Časopis Slezského muzea, série B, č. 24, 1975, s. 120–130
  • Přemyslovské mauzoleum v klášteře blahoslavené Anežky v Praze na Františku, Umění 24, 1976, s. 193–217
  • Rekonstrukce dominikánského kostela P. Marie v Českých Budějovicích, in: Josef Krása (ed.), Umění 13. století v Českých zemích, Praha, Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1983, s. 269–303
  • Klášter klarisek a menších bratří v Praze na Františku, in: Bohumil Svoboda (ed.), Blahoslavená Anežka Česká, Sborník ke svatořečení, Česká katolická charita, Praha 1989, s. 51–57
  • Relikviáře z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Památky a příroda 13, 1989, s. 395-400
  • Svatá Anežka Česká v legendě a skutečnosti, Dějiny a současnost 4, 1992, s. 1992, s. 11–17
  • Hledání ztracených míst. Klášter sv. Anežky České, Příloha časopisu T 93, s. I–VIII
  • Bývalý klášter klarisek a menších bratří zv. Na Františku, in: P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město–Josefov, Praha 1996, s. 481–488, ISBN 80-200-0563-3
  • Bývalý klášter klarisek a minoritů u kostela sv. Františka Na Františku, in: P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, s. 508–515, ISBN 80-85983-17-6
  • Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově, in: Dana Bořutová, Štefan Oriško (eds.), Pocta Václavu Menclovi, Zborník štúdií k otázkam interpretácie stredoeuropského umenia, Bratislava 2000, s. 113–136, ISBN 80-88982-10-3
  • Laudácio: Cena ministra kultury za památkovou péči v roce 2004 Václavu Menclovi, Zprávy památkové péče 64, 2004, s. 449–453
  • Recenze: Bořivoj Nechvátal, Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2004, 667 str., in: Průzkumy památek 12, č. 2, 2005, s. 209–211
  • Klášter sv. Anežky České po roce 1989, Zprávy památkové péče 66, 2006, s. 283–289
  • Odkaz Václava Mencla, Zprávy památkové péče 68, 2008, s. 485–489
  • K výkladu Oseckého lekcionáře, in: Milada Studničková (ed.), Čechy jsou plné kostelů. Bohemia plena est ecclesiis, Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc., Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2010, s. 326–341, ISBN 978-80-7422-031-9
  • Náhrobky v klášteře sv. Anežky a erbovní deska diplomata a biskupa Petra Filarga (minority a od roku 1409 papeže Alexandra V.) z roku 1396, in: Jiří Roháček (ed.), Epigraphica & Sepulcralia III., Sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR v letech 2009–2010, Artefaktum / Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2011, s. 433–464, ISBN 978-80-86890-35-7
  • Ottokarkreuz, in: Verbündet, verfeindet, verschwärt. Bayern und Ősterreich, Herausgegeben von Wolfgang Jahn und Evamaria Brockhoff, Bayerisch-Ősterreichische Landesausstellung 2012, Band 1, s. 165–166
  • Anežčin stavební a duchovní počin – klášter Na Františku (k 750. výročí založení královského pohřebiště), in: Miroslav Šmied, František Záruba (eds.), Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby, Praha 2013, s. 135–150, ISBN 978-80-7422-242-9
  • Kreuz Přemysl Ottokars II., in: Ludwig der Bayer, Wir sind Kaiser! Katalog des Bayerischen Landesausstellung, Regensburg 2014, N.6.14, s. 314–315
  • Stodesáté narozeniny Václava Mencla, Průzkumy památek 22, č. 1, 2015, s. 1–6

Kurátorka a spoluautorka výstav
  • 1995 Současné křesťanské umění z České republiky / Zeitgenössische christliche Kunst aus der Tschechischen Republik, Diecézní muzeum v Řezně, 7. 1. – 12. 2. 1995
  • 2011 Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice, Klášter Svaté Anežky České, 24. 11. 2011 – 25. 3. 2012
  • 2016 Lapidárium Anežského kláštera v Praze, informační panely v interiérech a exteriéru, Národní galerie v Praze, Klášter sv. Anežky České, 25. 10. 2016 – dodnes
  • 2017 Sdružený klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově, informační panely v interiéru, Český Krumlov, klášter klarisek, 2017 – dodnes

Reference
  1. Klára Benešovská, Jubilantka Helena Soukupová, Bulletin UHS 2006, č. 1, s. 24
  2. Habilitační přednáška na téma Sdružený klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově
  3. Slavíček L, 2016, s. 1342
  4. Helena Soukupová, Přemyslovské mauzoleum v klášteře blahoslavené Anežky v Praze na Františku, Umění 24, 1976, s. 193–217
  5. Helena Soukupová, Pohřby Přemyslovců v klášteře bl. Anežky v Praze na Františku, Časopis Národního muzea v Praze, H–154, 1985, s. 14–40
  6. Helena Soukupová, Přemysl Otakar II. a program jeho pražského pohřebiště, in: Marie Bláhová, Ivan Hlaváček (eds.), Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 26.–27. září 1996 ve Znojmě, Praha 1998, s. 203–216, ISBN 80-85899-41-8
  7. Helena Soukupová, Iluminované rukopisy z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Časopis Národního muzea v Praze, H–153, 1984, s. 69–97
  8. Helena Soukupová, Relikviáře z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Památky a příroda 13, 1989, s. 395-400
  9. Památkový katalog: Bývalý klášter klarisek s kostelem sv. Kláry v Olomouci
  10. Helena Soukupová, Klášter klarisek v Olomouci, in: Ondřej Jakubec (ed.), Arcidiecézní muzeum na Olomouckém hradě, Příspěvky z mezinárodní konference 20. – 22. listopad 2007, Olomouc 2010, s. 167–176, ISBN 978-80-87149-11-9
  11. Helena Soukupová, Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově, Průzkumy památek 6, č. 2, 1999, s. 69–86
  12. Helena Soukupová, Život v krumlovském klášteře klarisek, in: Daniela Rywiková, Roman Lavička (eds.), Ordo et paupertas. Krumlovský klášter minoritů a klarisek ve středověku v kontextu řádové zbožnosti, kultury a umění, Ostrava 2017, s. 100–128, ISBN 978-80-7464-936-3
  13. Helena Soukupová, Zu Datierung und Interpretation des Westportals des Zisterzienserinnenklosters Porta coeli in Tišnov (Tischnowitz), Umění 52, 2004, s. 298–309
  14. Helena Soukupová, Pražský klášter cyriaků s kostelem sv. Kříže, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2007, s. 254–272, ISBN 978-80-7106-896-9
  15. Helena Soukupová, Příběh pražského kláštera cyriaků, in: Cyril Říha (ed.), Nefoťte mě před knihovnou, Kniha pro Jana Rouse, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2009, s. 49–67, ISBN 978-80-86863-36-8
  16. Helena Soukupová, K problematice Vyšehradu, Průzkumy památek 12, č. 2, 2005, s. 3–54
  17. Helena Soukupová, Vyšehrad v zápiscích Mořice Lüssnera, in: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2012, s. 284–306, ISBN 978-80-260-3423-0
  18. Helena Soukupová, K interpretaci kostelů sv. Klimenta a sv. Vavřince, in: Královský Vyšehrad III., Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci (26. 9. 2006), Kostelní Vydří 2007, s. 144–159, ISBN 978-80-7195-161-2
  19. Helena Soukupová, Pisánský oltář apoštola Petra v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, in: Královský Vyšehrad IV., Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2012, s. 166–179, ISBN 978-80-260-3423-0
  20. Helena Soukupová, O felix lancea. K interpretaci pražského poutního odznaku a některých prvků Karlova dvorského umění, in: Jan Chlíbec, Zoë Opačić (eds.), Setkávání. Studie o středověkém umění věnované Kláře Benešovské, Artefactum / Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2015, s. 379–404, ISBN 978-80-86890-75-3
  21. Helena Soukupová, Sdružený klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově a jeho místo v architektuře mendikantů, in: Daniela Rywiková (ed.), Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově. Umění, zbožnost, architektura, Český Krumlov 2015, s. 31–49, ISBN 978-80-86829-99-9
  22. Peter Kováč, Vyšel 2. díl ze čtyř svazků Dějin evropské architektury historika umění Václava Mencla, Stavitelé katedrál

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1342, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.