Hejkal

Hejkal je český lesní démon, nazývaný také hýkal či hejkadlo,[1] nebo divý muž. Jeho jméno je odvozeno od děsivého volání, které vydává. Zvláště nebezpečné je hejkalovo volání opětovat, ten poté skočí člověku na záda a prožene ho po lese či jej roztrhá. Nejmocnější hejkalové se údajně vyskytovali na Plzeňsku.[2] Mají podobu mužů pokrytých srstí či mechem a na hlavě nosí kytici kapradin. Chytají dívky a berou si je za ženy, pokud utečou, roztrhají jejich dítě. Rádi také děsí poutníky a odvádí je z cesty. Chrání před nimi přezutí, obrácení kapes a chléb. Zmiňuje se o nich již Jan Amos Komenský v 17. století, který je srovnává s antickými fauny a satyry.[3]

Hejkal Hejma ze Stezky krušnohorských pověstí na Plešivci

Hejkal se podobá východoslovanskému lešijovi, ale také antickým faunům a satyrům, a západoevropským dusům. V Česku je také znám hejmon, lesní démon z Vitorazska plašící pytláky, chápán často jako ochránce Novohradských hor, dále pak pohunkové, duše nepoctivých myslivců, na které se věřilo v okolí lomu Svatá Anna u Tábora. Známi byly také lesní démoni, kteří skákali lidem na záda a škrtili je, jedná se o kožíškového mužíčka známého na Mikulovsku, škrtiče na Šumavě, a hockaufa mezi německým obyvatelstvem. Slovincům je znám divji mož, který může být lidem i prospěšný.

Jeho ženskou obdobou jsou hejkalky, divoženky a lesní panny. Na severní Moravě jsou také známy húkalky, víly, které vydávají děsivé táhlé houkání a je po nich údajně pojmenován hrad Hukvaldy.