Heinrich Karl Scholz

V mládí se vyučil malířem porcelánu. Pak pokračoval na pokračovací škole v Hejnicích,[3] dále mezi roky 1900 a 1905 na liberecké Střední průmyslové škole, po níž následně pokračoval Akademii výtvarných umění ve Vídni. Zde ho učili například Edmund Hellmer nebo Hans Bitterlich.[4] Od roku 1912 žil ve Vídni[3] a tam také začal ještě během studií tvořit svá první díla. Získal za ně například Gundelovu cenu.[4]

Scholz tvořil jak velká díla, tak také plakety, medaile nebo plastiky. Jeho díla jsou vystavena v severních Čechách, dále v Haliči, což je území rozkládající se v Polsku a na Ukrajině, a jeho tvorba se nachází také ve Vídni.[4]

Jeho postavu zahrnul český spisovatel Jaroslav Hašek do svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kde se zmiňuje o postavě sochaře Scholce.[4]

Mezi Scholzova díla patří například:

• socha madony pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě[3]
• pomník Clam-Gallasů umístěný v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích[3]
• bronzová socha Albrechta z Valdštejna z roku 1934, osazená do roku 1947 ve Frýdlantě. Pak byla násilně odstraněna a roku 2011 se navrátila zpět[5]

• 
  Mramorová busta Edmunda von Neusser, Vídeňská universita, odhaleno 1928
• 
  Socha Walthera von der Vogelweide - Tyršova ul., park Obránců míru, Duchcov
• 
  Georg Washington, reliéfní medailon ( 1932), George Washington-Hof, Vídeň
• 
  Reliéf (část) Wilhelma von Hartela, Universita ve Vídni