Heinrich Homma

Narodil se v Náměšti nad Oslavou v rodině úředníka. V roce 1863 absolvoval gymnázium ve Znojmě a v roce 1874 dokončil studium práv ve Vídni. Záhy poté si otevřel ve Znojmě advokátní kancelář.[2] Působil také jako vrchní ředitel sboru dobrovolných hasičů.[3]

Angažoval se ve veřejném životě Znojma. V roce 1870 stál u zrodu Německého občanského spolku (Deutscher Bürgerverein), obdoby českého sdružení Beseda znojemská.[4] Byl stoupencem Německé pokrokové strany. Od roku 1879 zasedal v obecním výboru. Od roku 1888 do roku 1904 byl znojemským radním. V roce 1899 se stal v důsledku badeniovské krize předsedou Svazu Němců jižní Moravy, kterým zůstal do roku 1902.[2] V roce 1904 byl zvolen starostou Znojma, později byl ještě čtyřikrát znovuzvolen.[3] Prakticky už ale město vedl za starosty Haaseho, kdy byl 1. radním a starosta byl nemocný. Ve funkci se snažil zabránit úpadku místních pokrokářů, a tak uzavřel dohodu s německými radikály v čele s Oskarem Teufelem a postoupil jim čtvrtinu míst ve výboru. V roce 1912 se dostal do zemského vedení Německé pokrokové strany.[2]

V zemských volbách 1902 byl na návrh Johanna Haaseho zvolen poslancem Moravského zemského sněmu v městské kurii. Neměl protikandidáta. Stal se členem verifikačního, školského a imunitního výboru, v roce 1904 navíc ještě výboru pro kontribučenské fondy a výboru pro vodní cesty. Stal se horlivým zastáncem moravského vyrovnání. V zemských volbách 1906 se rozhodl nekandidovat a na své místo navrhl Eduarda Oberwimmera.[2]

Během obsazení Znojma československými jednotkami 16. prosince 1918 Homma navrhl přijetí českých zástupců do městské rady. Když se ale před radnicí začalo vojsko a obyvatelstvo bouřit, tak z funkce starosty odstoupil. V čele města jej nahradil jako vládní komisař pro Znojmo Vilém Veleba.[5] I poté ale Homma působil na radnici jako člen zastupitelstva. Podle novin zůstal pro německou část obyvatelstva starostou nadále.[6] Na přelomu let 1919 a 1920 zakládal Německou demokratickou svobodomyslnou stranu ve Znojmě a byl za ni také zvolen v komunálních volbách v roce 1920 do zastupitelstva Znojma.[3]

Oženil se s Marií Wiedienovou, s níž měl 2 děti: Heinricha (nar. 1872) a Marii (nar. 1873).

Zemřel v červnu 1921 na záchvat mrtvice.[6] Byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Homma na Wikimedia Commons