Heřman (opat)

Opat Heřman, který byl zvolen bezprostředně po 1. oseckém opatovi Ruthardovi, je s jistotou doložen až v letech 1207-1209. Pravděpodobně za jeho úřadování obdržel klášter Osek významné konfirmační listiny od představitelů státu i církve, včetně tří listin papeže Inocence III. v průběhu roku 1207. S vypravením posla do Říma se spojovaly velké náklady, včetně vydání, které byly spojeny s žádostí u papežské kurie. Protože kláštery v počátcích své existence neoplývaly finančními hotovostmi, zřejmě z těchto důvodů se Heřman zadlužil u tuskulského biskupa – kardinála Mikuláše de Romanis, aby mohl zaplatit všechny náklady. Osecký klášter tak získal papežské schválení. Podle listinného falza, hlásícího se k roku 1208, byly základy původního románského klášterního kostela položeny již v letech 1206[1] nebo 1207,[2][3] tedy v době oseckého opata Heřmana. Podle jiného falza, hlásícího se k roku 1209, světil pražský biskup Daniel II. v Oseku hřbitov a oltář svatých Petra a Pavla.[2] Opat Heřman mohl být tím, kdo biskupa Daniela II. pozval.