Havelské město

Havelské město (německy Gallusstadt), v písemnostech nazývané Město u kostela sv. Havla (Civitas circa S. Gallum) nebo Nové město okolo sv. Havla, je někdejší město, respektive čtvrť v okolí pražského kostela sv. Havla a přilehlého kláštera magdalenitek, později obutých karmelitánů.

Havelské město
Havelská ulice s trhy a kostelem sv. Havla v pozadí v 19. století. Malba Vojtěch Bartoněk: Rekruti, 1888
Lokalita
Charakterčtvrť
Městská částPraha 1
ObvodPraha 1
ObecPraha
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°5′7″ s. š., 14°25′17″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíStaré Město
Havelské město
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny
Kostel svatého Havla podle něhož dostala čtvrť své jméno

Středověk

Havelské město vzniklo pravděpodobně kolem 30. až 40. let 13. století (uvádí se 1232–1234[1]) kolem farního kostela svatého Havla na místě nevýrazného staršího osídlení. Nejstarší dochovaná písemná zmínka se vztahuje k roku 1265. Bylo městem ve městě, uvnitř opevnění Starého města pražského, avšak mělo vlastní právní a správní řád. Se Starým Městem bylo právně sloučeno roku 1287.

Město založil v počátcích vlády Václava I. z královského pověření lokátor Eberhard, horní podnikatel a pozdější mincmistr království českého. Většina obyvatel pocházela zřejmě z jihoněmeckých měst, zejména z Řezna. Důvod vytvoření města uvnitř města nebyl uspokojivě vysvětlen. Jádrem města bylo rozsáhlé privilegované tržiště (tzv. Nové tržiště), které konkurovalo starému tržišti na dnešním Staroměstském náměstí.[1]

Město vyrostlo na pravidelném půdorysu, bylo tvořeno věžovitými domy z lomové opuky a exponovaná místa havelského náměstí byla vydlážděna. Leželo kolem tržiště v ose cesty mezi Petrskou čtvrtí a Újezdem svatého Martina, přibližně v místech dnešních ulic a náměstí Rytířská, Uhelný trh, Havelská, V Kotcích a Ovocný trh. Tržiště mělo délku kolem 560 metrů a rozlohu přes 3 hektary. Ve 14. století byla západo-východní osou tržiště vedena zástavba dvěma řadami mohutných soukenických, postřihačských a dalších kotců, a tržiště tak bylo rozděleno na ulice v dnešních uličních čarách. Poté vznikaly kamenné domy v dnešních ulicích Melantrichova a Železná, spojující čtvrť se starším tržištěm na Staroměstském rynku. Výstavba Havelského města se stala spojnicí pozdějšího Nového města pražského, jež bylo odděleno hradební zdí s věží (dodnes dochovanou v nárožním domě ulic Na můstku a Rytířská), příkopem a kamenným můstkem (dochovaným ve vestibulu stanice metra Můstek a odhaleným při jeho stavbě). Významný palác Jana Rotleva posloužil ve 2. polovině 14. století pro výstavbu univerzitní budovy Karolina.

Novověk

Kamenná zástavba, která se rozvinula zejména v 17.–18. století, zcelila Havelské a Staré Město, nadále z něj zbyly dva farní obvody kostela sv. Havla se hřbitovem a kostel sv. Martina ve zdi se hřbitovem. Hřbitovy byly zrušeny koncem 18. století (svatohavelský) a 19. století (svatomartinský). Hlavními novostavbami byl jednak raně barokní klášter obutých karmelitánů v Rytířské ulici podle projektu podepsaného Carlem Luragem a k roku 1671 dokončeného Giovannim Domenicem Orsim, jednak Nosticovo divadlo z let 1781–1782.

Odkazy

Reference
  1. Staré a Židovské město, Prague-portal.com, 2007, autor neuveden

Literatura
  • Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy I,. Academia : Praha 1998
  • Martin Musílek (ed.): Havelské Město pražské ve středověku, Casablanca : Praha 2012.
  • Robert Šimůnek: Havelské Město pražské ve středověku, in: Medievalia historica bohemica č. 1, 2012, s. 129–130.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.