Haskell (programovací jazyk)

Jazyk byl navržen na konci 80. let 20. století skupinou vědců, kteří se snažili vytvořit otevřený standard funkcionálního programovacího jazyka s moderními vlastnostmi. Dále byl v 90. letech 20. století rozvíjen, hlavně v akademické sféře (motto: „avoid success at all costs“, tedy „vyhnout se úspěchu za každou cenu“) a později začal být známější i mimo ni, částečně díky online komunitě.[1] Poslední ustálenou verzí je revize Haskell 98, jež definuje minimální a přenositelný standard jazyka využitelný k výuce nebo jako základ dalších rozšíření.[2] Plánované zařazení některých rozšíření je pojmenováno jako Haskell′ (Haskell Prime).[3]

Historie tohoto jazyka sahá až do září roku 1987. Tehdy se konala konference o funkcionálním programování ve státě Oregon. První verze tohoto jazyka byla oznámena až v roce 1990 (version 1.0). Další přišly v srpnu 1991 (version 1.1), v květnu 1992 (version 1.2), v květnu 1996 (version 1.3) a v dubnu 1997 (version1.4). V roce 1994 registroval John Peterson internetovou doménu haskell.org.[4] Za vrchol je považován Haskell 98, což je také jeho poslední oficiální verze. Je čistě funkcionální na rozdíl od Scheme a je určený pro výzkum.

Jméno nese podle amerického logika (matematika), který se jmenoval Haskell Brooks Curry. Narodil se ve státě Massachusetts 12. září 1900 a zemřel 1. září 1982 ve státě Pennsylvania, USA. Tento americký matematik studoval ve dvacátých letech dvacátého století na Harvardu. Zabýval se kombinační logikou a dal základy k funkcionálnímu programování. Proto nese také jeho název. V letech 1944–1945 pracoval v laboratořích na Johns Hopkins University. Začal se zabývat ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer) – předchůdcem dnešních počítačů. V roce 1946 o tom napsal studie týkající se interpolací. V roce 1966 přijímá pozici profesora logiky v Amsterdamu. Zde stráví čtyři roky a poté se vrací na State College, kde také později umírá.

Definice funkce faktoriálu:

fac 0 = 1
fac n = n * fac (n - 1)

Jiná definice faktoriálu (používá funkci product ze standardní knihovny Haskellu):

fac n = product [1..n]

Naivní implementace funkce vracející n-tý prvek Fibonacciho posloupnosti:

fib 0 = 0
fib 1 = 1
fib n = fib (n - 2) + fib (n - 1)

Eratosthenovo síto – jednoduchá implementace algoritmu pro nalezení všech prvočísel:

primes = es [2 ..] where es (p:t) = p : es [ n | n<-t, n`mod`p/=0 ]

Elegantní zápis řadicího algoritmu quicksort:

qsort [] = []
qsort (pivot:tail) =
  qsort left ++ [pivot] ++ qsort right
  where
    left = [y | y <- tail, y < pivot]
    right = [y | y <- tail, y >= pivot]

Následující implementace zcela (nebo téměř zcela) vyhovují standardu Haskell 98 a jsou distribuovány pod open source licencí.

• Glasgow Haskell Compiler (GHC)[5] umí překládat zdrojové kódy Haskellu do kódu závislého na architektuře počítače, případně do jazyka C.
• Hugs[6] je interpret mezikódu (bajtkódu). Nabízí rychlý překlad programů a snesitelnou rychlost spouštění. Je vhodný především pro výukové účely.
• nhc98[7] je dalším interpretem využívajícím mezikód, běh programů je znatelně rychlejší než u Hugsu. Nhc98 se zaměřuje na hospodárnou správu paměti, a je tak ideální pro využití na starších počítačích.

• THOMPSON, S. Haskell The Craft of Functional Programming. Addison-Wesley 487 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Haskell na Wikimedia Commons
• Domovská stránka Haskellu
• Haskell.cz – o Haskellu v češtině
• Naucte-se.Haskell.cz On-line kniha o programování v Haskellu v češtině
• Seriál Haskell a funkcionální programování