Hans Miksch

Hans Miksch (24. června 1846 Liberec14. května 1904 Drážďany) byl rakouský architekt.

Hans Miksch
Narození24. červen 1846
Liberec
Úmrtí14. května 1904
Drážďany
Místo pohřbeníDrážďany
Povoláníarchitekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Hans Miksch pocházel z rodiny stavitele Johanna Miksche z Liberce. Kde získal vzdělání, např. zdali navštěvoval technickou školu nebo vykonával praxi u svého otce, není známo. Projektovat začal u Wr. Baugese. Na začátku byl podporován hrabětem E. von Zichy, u něhož pracoval jako domácí architekt. Pak byl zaměstnán u vídeňské stavební společnosti. V roce 1881 společně s architektem Julianem Niedzielskim (1849 – 1901) zvítězili v soutěži na liberecké divadlo, projekt se nakonec neuskutečnil.[1] Společně s Julianem Niedzielskim založili projekční kancelář ve Vídni v roce 1881[2]. Po celou dobu udržoval a využíval kontakty, které měl na severu Čech. Od roku 1896, kdy Niedzielski vstoupil do státní služby, projektoval samostatně. Na služební cestě do Drážďan, kterou podnikal v roce 1904, nečekaně zemřel a byl pochován v Drážďanech.

Dílo

Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních v roce 1900.

Hans Miksch projektoval ve stylu pozdního historismu. Projekční kancelář Miksch & Niedzielski také prosazovala nové moderní konstrukce ze železa a skla.

  • 1888-1891 správní budova spořitelny, Liberec
  • 1888 - 1889 vila Ludwiga Wolfruma v Ústí nad Labem (Winstona Churchilla 2, Ústí nad Labem - centrum 1344), stavitel Carl Mayer z Děčína. Úpravy v roce 1935.[3]
  • 1888 vila Rudolfa Larische, Krnov, kombinace severské renesance s manýrizmem, průčelí s rizality, štíty a balkony, využito střídání omítaného a režného zdiva. V roce 1929 podle architekta Leopolda Bauera bylo přistavěno zadní křídlo.[2][4] Vila je kulturní památkou ČR.[5]
  • kolem 1890 vila Petschka v Ústí nad Labem.
  • 1889 Lázeňské kolonády, Mariánské Lázně, vítězný soutěžní projekt. Novobarokní litinová prosklená stavba je postavena na bývalé uzavřené lázeňské promenádě. Litinová konstrukce byla odlita v Strojírnách knížete Salma v Blansku. Lázeňská kolonáda byla přejmenována v roce 1951 na Kolonádu Maxima Gorkého. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR[6].
  • 1891 vila Haberhof, Vídeň 2, Mühlfeldgasse 15 / Nordbahnstraße 46-48 / Darwingasse 38.
  • Vrátnice k Wolfrumově vile v Ústí nad Labem.
    1892 vila Wolfruma v Ústí nad Labem (Na schodech 1601/10, Ústí nad Labem). Vila je kulturní památkou ČR.[7]
  • 1893 Vstupní brána do zoologické zahrady v Prátru, Vídeň 2 (zbořeno v roce 1902), renezanční styl vstupní brány, zdobená figurami zvířat, naopak restaurace byla směsicí barokních a renesančních prvků s balkony a lodžiemi.
  • 1894 radnice se spořitelnou v Novém Sadci (Nowy Sącz) v Polsku.
  • kolem 1895 továrna pro rodinu Wolfrum v Ústí nad Labem[8]
  • 1911 podle původních projektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho bylo postaveno gymnázium, Vídeň 1, Stubenbastei 6-8 (fasáda Simplified), novobarokní sloh, vestibul s kazetovým stropem s centrální schodištěm s novobarokním kamenným zábradlím.

Nerealizované stavby

  • 1881 divadlo v Liberci - 1. cena v soutěži
  • 1887 radnice v Liberci - 2. cena v soutěži
  • 1887 Uměleckoprůmyslové muzeum v Liberci

Odkazy

Reference

  1. BRANDSTETTER, Jutta. Hans Miksch [online]. Architekturzentrum Wien, 2005-11-01 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
  2. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 328,256.
  3. Vila Ludwiga Wolfruma [online]. Ústí - Aussig Architektura na severu Čech [cit. 2005-11-29]. Dostupné online.
  4. VYBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Moravskoslezského kraje. [s.l.]: FOIBOS a.s., 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 21.
  5. vila Rudolfa Larische [online]. NPÚ [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
  6. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních [online]. NPÚ [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
  7. Wolfrumova vila [online]. NPÚ [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
  8. Tovární budova firmy Wolfrum [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.