Halobacteria

Halobacteria je možné označit za halofily, protože se vyskytují ve vodách s velmi vysokým obsahem solí. Nejlépe rostou při koncentraci NaCl 2,3 mol/l a nedokaží žít pod hranicí 2,0 mol/l NaCl, mořská voda ale běžně obsahuje 0,6 mol/l NaCl, proto osídlují oblasti jako je Mrtvé moře.[1] Mimo vysoký obsah solí vyžadují též vlhkost a dostatek organického materiálu. Mohou růst aerobně i anaerobně. Probíhá u nich fotofosforylace, tedy jev, při němž pigment bakteriorodopsin absorbuje světlo a poskytuje energii k tvorbě ATP. Ta se však nedá považovat za fotosyntézu v pravém slova smyslu, při níž totiž musí sluneční záření být využíváno nejen jako zdroj energie, ale též jako prostředek k fixaci uhlíku, čehož halobakterie nejsou schopné.[2] Bakteriorodopsiny působí i červené zabarvení vod, v nichž se Halobacteria vyskytují v masivním množství. Jiný pigment, tzv. halorodopsin, pumpuje do buňky chloridové ionty a rovněž asistuje při výrobě energie.

Do třídy Halobacteria se zařazuje pouze jediný řád (Halobacteriales) a v rámci něj známe jen jednu čeleď (Halobacteriaceae). Rodů je mnoho:

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Halobacteria na Wikimedia Commons
• (anglicky) Stručný popis halobakterií

V tomto článku byl použit překlad textu z článku halobacteria na anglické Wikipedii.