Halobacterium

Halobacterium je rod aerobních tyčinkovitých archeí z kmene Euryarchaeota, třídy Halobacteria. Slouží jako dobrý modelový organismus pro vědecké výzkumníky.

Halobacterium
rod Halobacterium - buňky mají na délku asi 5 µm
Vědecká klasifikace
Doménaarchea (Archaea)
KmenEuryarchaeota
TřídaHalobacteria
ŘádHalobacteriales
ČeleďHalobacteriaceae
RodHalobacterium
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhy tohoto rodu jsou adaptované k vysokým koncentracím soli v prostředí (halofilové) a mnoho z jejich proteinů vůbec nefunguje v prostředí s nízkým obsahem soli. Buňka obsahuje z důvodu zachování rovnováhy s prostředím velké množství draslíkových iontů.[1]

Jsou obalené plazmatickou membránou (klasická lipidová dvouvrstva) a navíc S-vrstvou z glykoproteinů. Halobacterium roste především na aminokyselinách, ačkoliv se zdá, že geny pro rozklad glukózy a oxidaci tuků obsahuje.[1]

Zástupci

K známějším zástupcům rodu Halobacterium patří:

  • Halobacterium cutirubrum
  • Halobacterium denitrificans
  • Halobacterium distributum
  • Halobacterium halobium
  • Halobacterium lacusprofundi
  • Halobacterium mediterranei
  • Halobacterium noricense
  • Halobacterium pharaonis
  • Halobacterium saccharovorum
  • Halobacterium salinarum
  • Halobacterium sodomense
  • Halobacterium trapanicum
  • Halobacterium vallismortis
  • Halobacterium volcanii

Reference

  1. Microbewiki - Halobacterium [online]. [cit. 2008-08-02]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • DasSarma, S. 2004. Genome sequence of an extremely halophilic archaeon, in Microbial Genomes, pp. 383–399, C.M. Fraser, T. Read, and K.E. Nelson (eds.), Humana Press, Inc, Totowa, NJ.
  • RE Buchanan and NE Gibbons, eds. Bergey's Manual of Determinative Bacteriology. 8th ed.. vyd. Baltimore: The Williams & Wilkins Co., 1974. Dostupné online. Kapitola Family V. Halobacteriaceae fam. nov..
  • RS Breed, EGD Murray, and NR Smith, eds. Bergey's Manual of Determinative Bacteriology. 7.. vyd. Baltimore: The Williams & Wilkins Co., 1957. Kapitola Genus XII. Halobacterium Elazari-Volcani, 1940, s. 207–212.
  • ELAZARI-VOLCANI, B. Studies on the microflora of the Dead Sea. [s.l.]: Doctoral dissertation, Hebrew University, Jerusalem, 1940. S. pp. 1-116 and i-xiii.
  • The Halobacterium Genome
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.