Habry

Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Habry
Radnice na náměstí v Habrech
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0631 568651
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
Okres (LAU 1)Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°45′22″ s. š., 15°29′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 313 (2022)[1]
Rozloha27,45 km²
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ582 81, 582 82, 582 91
Počet domů527 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo nám. 66
582 81 Habry
[email protected]
StarostaLuděk Kovařík
Oficiální web: www.habry.cz
Habry
Další údaje
Kód obce568651
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Během stíhání vojska krále Zikmunda od Kutné Hory k Německému, dnes Havlíčkovu Brodu, spojené husitské vojsko Jana Žižky 8. ledna 1422 u Habrů uštědřilo části jeho sil porážku, po níž Havlíčkův Brod oblehlo.

Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o status města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR status města navrácen a později i matrika a stavební úřad.[3] Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 pod Habry patřil jako místní část Bačkov.[4]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Habrů[5][6][7][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Počet obyvatel 2859 2862 2555 2522 2432 2238 2040 1642 1793 1551 1341 1317
Rok 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 1298 1307[5] 1321[5] 1323[5] 1336[5] 1329[5] 1312[5] 1303[5] 1310[5] 1321[5] 1310[5] 1312[5]
Rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Počet obyvatel 1318[7] 1309[7] 1324[7] 1316[7] 1317[7] 1333[7]

Školství

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Habrech.

Části města

Známí rodáci
  • František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
  • Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12. prosinec 1903, Praha)
  • Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845 – 1903, Habry)
  • Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
  • Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)
  • Rudolf Mates (1881–1966 Habry)– český malíř, ilustrátor Karafiátových Broučků a jiných pohádek

Starostové a další představitelé města

1856 – Jan Jeli Engelberth, 1864 – Jan Jelínek, 1866 – Václav Reiter, 1886 – Vincenc Šturma, 1894 – František Pokorný ml., 1904 – Antonín Kreuzmann, 1911 – PhMr. Gustav Bretter, 1918 – MUDr. Alois Lochner, 1919 – PhMr. Gustav Bretter, 1923 – Karel Malina, 1927 – Josef Geier, 1931 – Josef Němec, 1938 – Karel Malina, 1940 – P. Julius Mládek, 1942 – JUDr. Jaroslav Adámek, 1945 – Jiří Komárek, 1945 – JUDr. Cyril Juda, 1945 – Miloslav Marek, 1947 – Miloslav Konvalina, 1948 – Jan Friml, 1953 – František Frýdl, 1955 – Jaroslav Holík, 1958 – František Rynda, 1961 – Jan Friml, 1966 – František Víšek, 1981 – Karel Holý, 1990 – Jiří Rainiš, 2014 – Luděk Kovařík.

Fotogalerie
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Habrech
  • Náměstí v Habrech
  • Haberský rybník
  • Židovský hřbitov
  • Židovský hřbitov Habry

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Oficiální internetové stránky Města
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 30.
  5. Údaje z veřejné databáze Českého statistického úřadu – Pohyb obyvatelstva podle obcí v období 2004 – 2014
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.
  7. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 2012-05-31. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.