Stavební úřad

Stavební úřad (zkratka ) je v České republice jedna z kompetencí některých úřadů, které jsou pověřeny výkonem státní správy podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (tzv. stavební zákon) a jeho prováděcích vyhlášek a dalších souvisejících právních předpisů.

Obecným stavebním úřadem prvního stupně je typicky pověřený obecní úřad, avšak kraj může tuto působnost přiznat i dalším obcím, které jsou k tomu způsobilé, v hlavním městě Praze má tuto kompetenci 22 číslovaných městských částí, ve statutárních městech může statut města tuto působnost také svěřit úřadům městské části nebo městského obvodu, ve vojenských újezdech jsou stavebními úřady újezdní úřady. Odvolacím stavebním úřadem je zpravidla krajský úřad nebo magistrát. Působnost stavebního úřadu obvykle vykonává specializovaný útvar úřadu. Zasahuje-li stavba do obvodu více stavebních úřadů, vede řízení buď jejich nejbližší společný nadřízený úřad nebo jím pověřený obecní úřad. Některé dopravní stavby, vodohospodářské a stavby v jejich obvodu podléhají speciálnímu stavebnímu úřadu, jímž jsou například Úřad pro civilní letectví pro civilní letecké stavby, Drážní úřad a Magistrát hlavního města Prahy pro dráhy, silniční správní úřady pro silniční stavby a vodoprávní úřad pro vodní díla (většinou městské úřady obcí s rozšířenou působností). Vyhrazenou působnost stavebního úřadu mají také ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenského újezdu, ministerstvo vnitra u některých staveb pro bezpečnost státu, ministerstvo spravedlnosti u staveb k plnění úkolů ministerstva a vězeňské služby, ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb souvisejících s radioaktivními surovinami a jadernými zařízeními. V některých případech (například u obtížných, neobvyklých nebo památkově cenných staveb nebo staveb s větším dopadem na životní prostředí) si nadřízený stavební úřad může vyhradit rozhodování o věcech, které by jinak příslušely obecnému stavebnímu úřadu prvního stupně.

Stavební úřad koná stavební řízení, při kterém je vázán závěry rozhodnutí o umístění stavby (nebo jiném územním rozhodnutí - § 77 StZ). Pro dokumentaci, která je předkládána jako podklad k žádosti o stavební povolení platí, že je nutné, aby zpracovaly fyzické osoby, kterých způsobilost byla ověřena autorizací [1] provedenou buď u České komory architektů, nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků a jsou platně vedeny v seznamech (veřejných rejstřících) u těchto komor. Při tomto řízení stavební úřad dbá platných zákonů, jiných právních norem a právního řádu jako ústrojného celku. Drží se také odborných pravidel a zvyklostí lege artis a je vázán zásadami spravedlivého procesu. Pravomocná rozhodnutí o umístění stavby (byla li učiněna po opravném prostředku) jsou přezkoumatelná správními soudy.

Činnosti a práva

  • Vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,
  • vydává územní souhlas,
  • poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
  • vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

Reference

  1. Zákon o výkonu povolání architektů a...č.360/92 Sb. v platném znění [nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.