HMS Erebus (1826)

HMS Erebus byla bombardovací loď postavená v roce 1826 ve Walesu pro Royal Navy. Byla pojmenována podle boha věčné tmy, jehož jméno nese v řecké mytologii také nejtemnější část podsvětí – Erebos (latinsky a anglicky Erebus). Byla vyzbrojena dvěma moždíři.

Základní údaje
Typ:	bombový trojstěžník
Třída:	Hecla
Jméno podle:	Bůh věčné tmy Erebos
Spuštěna na vodu:	1826
Osud:	opuštěna v dubnu 1848
Poloha vraku:	JZ od ostrova Krále Williama, přesná poloha utajena
Takticko-technická data
Výtlak:	372 t
Délka:	32 m
Šířka:	8,84 m
Ponor:
Pohon:	parní stroj a plachty 30 kW
Posádka:	67 mužů
Výzbroj:	2 moždíře ráže 13 a 10 palců (330 a 254 mm)

V letech 1839–1843 byla součástí Rossovy výpravy na Antarktidu, při průzkumu Arktidy se na ní o dva roky později plavil sir John Franklin, který se tam vydal hledat Severozápadní průjezd spojující Atlantský a Tichý oceán. Při této výpravě byla ztracena a její vrak byl objeven až po téměř 170 letech v září 2014. Vrak byl nalezen v hloubce 11 metrů nedaleko ostrova Krále Williama v autonomní kanadské oblasti Nunavut.[1]

Během výpravy byla ztracena rovněž o něco menší doprovodná loď HMS Terror, jejíž vrak byl nalezen o dva roky později, v září 2016. Na obou lodích cestovalo 129 mužů, kteří v důsledku nemocí a hladu všichni zahynuli.

Vraky se poté vydala hledat řada dalších výprav, které si vyžádaly životy více lidí než čítala celá Franklinova posádka.[1]

Dne 26. dubna 2018 byly vraky plavidel Erebus a Terror britskou vládou věnovány kanadské vládě a inuitské komunitě, která měla na objevení obou plavidel klíčový podíl.[2]