Hřib plstnatý
Hřib neboli suchohřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888, syn. Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Názory na kuchyňskou kvalitu tohoto druhu se různí, protože plodnice více nebo méně zapáchají jodoformem.[1]
Hřib plstnatý | |
---|---|
Hřib plstnatý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | suchohřib (Xerocomus) |
Binomické jméno | |
Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synonyma
- Boletus subtomentosus L. 1753 (nom. inval.)
- Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753[2]
- Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888[2]
- hřib kožák[3]
- hřib plstnatý[2]
- suchohřib plstnatý
Lidové názvy: baba, březňák, jalovcovka, kominíček, kozí pysk[3], kožák[3], kožešník[4], kožíšek, mecháček, myška, nepravý hříbek, poddoubek, poddoubník[3], podhříbek, podlíska, podloubník[3], podmáselník, podmáslík, podmásník[4], praskáč, sameťák, sameťáček, zelenokabátník.[5] Na Slovensku: riečičkár, žltkár.[5]
Taxonomie
Hřib plstnatý popsal Carl Linné v roce 1753. Tento popis je s ohledem na stávající pravidla mykologické nomenklatury považován za neplatný. Validizoval jej však Elias Magnus Fries v 19. století. Následně jej Lucien Quélet v roce 1888 přeřadil do rodu suchohřib (Xerocomus). Ve druhé polovině 20. století se chápání tohoto druhu mírně změnilo v důsledku pojetí Rolfa Singera, které se překrývá s hřibem osmahlým. Později se přístup změnil, takže aktuálně platné pojetí nemusí korespondovat s popisy autorů, kteří vycházeli ze Singera.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje průměru 40 – 80 (110) milimetrů, postupně je polokulovitý, klenutý až poduškovitý. Povrch má světle, středně, narezavěle, někdy i tmavě hnědý.[2]
Rourky i póry jsou světle až živě žluté, bez hnědavého nádechu. Ve stáří se zbarvují do olivova. Póry jsou poměrně velké, ve stáří dosahují 1 – 3 milimetru.[2]
Třeň dosahuje 50 – 90 (140) × 7 – 20 (25) milimetrů, v mládí může být vřetenovitý, později je válcovitý. Obvykle má žlutý povrch, někdy bělavý nebo světle krémový, v dolní části může být nahnědlý. Povrch je bez síťky, může však být tvarován v protáhlá žebra, která síťku trochu připomínají.[2]
Dužnina je žlutá nebo nažloutlá, nad rourkami sytěji zbarvena. Po porušení může slabě modrat. Chuť je nevýrazná, vůně nenápadná, nebo připomínající jodoform[2] (ostrý chemický pach) – především na bázi třeně a u starších plodnic.
Mikroskopický
Výtrusný prach je hnědoolivový, spory dosahují (9,5) 11 – 14 (15) × (4) 4,5 – 5 (5,5) milimetru, mají elipsovitě vřetenovitý tvar s mělkou suprahilární depresí. Pod elektronovým mikroskopem vykazuje povrch zvláštní ornamentiku. Myceliová vlákna jsou špinavě bělavá, některá mohou být i žlutá. Povrch klobouku kryje vláknitý trichoderm.[2]
Výskyt
Hojný druh nížin a pahorkatin, roste v listnatých i smíšených lesích a na hrázích rybníků, vždy pod duby.[2] Pilát jej uváděl v rámci dubo-habrových lesů na nevápenatých půdách, v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých a v rámci bučin v nížinách a pahorkatinách ¹).[6] Fruktifikuje od června do konce října.
¹) Nálezy suchohřibu plstnatého pod jinými stromy než duby jsou v současnosti považovány za nespolehlivé a pravděpodobně se vztahují ke hřibu osmahlému, který byl dříve s hřibem plstnatým ztotožňován.[2]
Rozšíření
Roste v Evropě: Česká republika (první jej v Čechách uvádí Krombholz r. 1821[3]), Slovensko.[1]
Záměna
- hřib hnědý (Imleria badia) – tmavší klobouk, výrazněji modrá, za vlhka slizký či lepkavý
- hřib moravský (Aureoboletus moravicus) – nemodrá, aroma po kopru či kokosu, plavohnědé odstíny
- hřib osmahlý (Xerocomus ferrugineus) – bledší dužnina, obvykle nemodrá, neroste pod duby
Nejpodobnější houbou je blízce příbuzný hřib osmahlý. Ten se liší především výskytem pod jehličnany a z listnáčů pod buky, břízami a vrbami. Postrádá žluté až žlutavé zbarvení dužniny, která je spíš bělavá až krémová, zpravidla nemodrá vůbec, případně jen minimálně.[2]
Vnitrodruhové taxony
Suchohřib plstnatý žebernatý
Boletus subtomentosus var. striaepes Secr. se vyznačuje výraznějším žebrováním na třeni. Taxon totožný s Boletus subtomentosus var. crassipes (Schaeff.) Smotl. 1912, Boletus subtomentosus var. reticulatipes Mart., Boletus subtomentosus var. costatipes Mart., Boletus subtomentosus var. panosus Rostk..[7]
Odkazy
Reference
- DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Suchohríb plstnatý, s. 146. (slovensky)
- ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 212.
- SMOTLACHA, František. Monografie českých hub hřibovitých (Boletinei),. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Praha: Královská česká společnost nauk, 1911. S. 28, 38–39. (česky)
- SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. třetí upravené. vyd. Praha: SZN, 1989. 269 s. Kapitola Hřib plstnatý, s. 154.
- KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Lidová jména hub, s. 437.
- PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 65.
- VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola B. subtomentosus, s. 716-717.
- ŠUTARA, Josef. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge. In: Czech mycology. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. Číslo 60 (1). S. 29–62. (anglicky)
Literatura
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib plstnatý na Wikimedia Commons
- Galerie hřib plstnatý na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo plstnatý ve Wikislovníku
- Taxon Boletus subtomentosus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Xerocomus subtomentosus (hřib plstnatý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hřib plstnatý[nedostupný zdroj]