Hřib hlohový

• Boletus aestivalis Smotl.[2]
• Boletus crataegi Smotl.[1] 1952
• Boletus satanas f. crataegi Smotl. ex Antonín et Janda[1]
• hřib hlohový[2]
• modrák hlohový[2]

Název hřib hlohový je původně lidové označení z Královéhradecka, které přejal mykolog František Smotlacha[2]

Smotlacha popsal hřib hlohový v roce 1952.[2] Již předpokládal, že lidový název neodráží mykorhizní vazbu na hloh, očekával spíš vazbu na duby nebo habry.[2] Houbu uváděl v rámci článků a přednášek již od roku 1909.[2] Hřib hlohový tehdy pokládal za druh totožný s hřibem medotrpkým (resp. Boletus candicans Fr., Boletus candicans Roques); hřib Fechtnerův (Boletus fechtnerii Velen.) pak považoval za jeho vzácnější formu.[2]

Znaky odpovídají hřibu satanu, liší se však vybarvením. Téměř zcela nebo kompletně chybí červené barvivo, takže na třeni i pórech převládá žlutá barva maximálně s lokálním začervenáním. Dužnina po poškození modrá, u starých plodnic páchne mršinou.

Objevuje se na stanovištích hřibu satana, tedy v teplých oblastech s vápenitým podložím, zpravidla v nižších polohách. Vyskytuje se převážně pod duby, případně buky a lipami.

V rámci chráněných území České republiky byl hřib nachový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

• Karlické údolí[3] (okres Beroun, Praha-západ)

Jde o vzácnou houbu, která je jakožto forma hřibu satanu evidována v Červené knize hub České republiky jako zranitelný druh (VU).[4] Je proto třeba jej chránit a nálezy hlásit mykologickým pracovištím.[1]