Háďátko zhoubné

DITYDI[1]

Podle EPPO je pro patogena s označením háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci používáno více rozdílných názvů, například Anguillulina dipsaci nebo Tylenchus devastator.[1]

Areál rozšíření háďátka zhoubného zahrnuje Evropu, Asii, obě Ameriky i Austrálii.[2] V Evropě je na většině území běžným druhem, a to včetně Česka.

Háďátko zhoubné je hlístice o velikosti 1,5 mm (1,2mm). Obří rasa patogena mívá délku až 2 mm. V ústní dutině háďátek je silný dutý bodec.

Hostitelem je mnoho druhů rostlin, patogen je polyfág[3] a obligátní parazit.[4] Mezi napadané rostliny patří například hrášek, červená řepa, jahodník, tykev, dýně, rebarbora a okrasné cibuloviny.

Háďátko zhoubné proniká do rostlin buď z půdy nebo zamořené sadby a občas ze semen. Žije mezi buňkami listů cibule nebo česneku a mezi šupinách cibulí. Samice zplodí 250 vajec v průběhu cyklu. Při optimálních teplotách v rozmezí 15 až 20 ° C se vyvine až šest generací za rok.[4]

Tento druh háďátka, včetně jeho ras, je ekologicky plastický, pro kombinaci schopnosti polyfága který může přežívat za nepříznivých podmínek v anabióze. Lepší vývoj háďátka pozorován v oblastech s mírným klimatem, kde je dostatečný přívod čerstvého vzduchu vlhkost v kombinaci s prodlouženou dobou optimální teploty (15-20 ° C).[4] Nebezpečný výskyt je zaznameáván především na těžkých půdách. Antagonisty háďátek v půdě jsou houby rodů Arthrobotrys a Dactylaria.[5]

Obecně platí, že tato hlístice způsobuje otoky a narušení nadzemních částí rostlin a nekrózu nebo hnilobu báze stonků, cibule, hlízy a oddenků.[6]Rostliny napadené háďátkem jsou deformované, mají chlorotické, žloutnoucí, pokřivené listy, často visí jako zvadlé, špatně nasazují květy. Celé rostliny žloutnou a usychají, kořeny a báze stonku práchniví. Cibule zahnívá a hniloba napadá i kořenový systém. Významným znakem je praskání podpučí cibulí. Napadené rostliny se vyskytují v ohniscích. Skladované cibule mohou být poškozovány i během skladování.[4][5][7] Okrasným cibulovinám často vykvétají květy na extrémně krátkých stvolech. Celé rostliny se obvykle dají snadno vytáhnout z půdy a při silném napadení se přetrhnou.[8]

Ačkoliv hlístice napadá řadu rostlinných druhů, zvláště významné bývá napadení cibulovin. Nejtypičtějším příznakem poškození česneku je houbovatění pletiv a deformace celých rostlin. Silně poškozeno bývá zejména podpučí, které často praská a vyrůstá z něho omezený počet kořenů.[9]

Háďátko zhoubné je jednou z nejničivějších hlístic, zejména v zemích s mírným podnebím. Bez prevence může způsobit úplné znehodnocení porostů hostitele (např. cibule, česnek, obiloviny, luštěniny, jahody, okrasné rostliny, zejména cibulovin).

V případě, že je půda silně zamořena nad ekonomickou mez 10 larev patogena na 500cm³), napadení ovlivňuje výnos. při zvýšení o 40 % výnos cibule a česneku klesá na polovinu.[4] Poškození je mnohem vážnější ve vlhkém podnebí.

Patogen se obvykle šíří z rostlinných zbytků a zásobních orgánů, šíří se s zamořenou půdou, ale přenáší se i semeny. Háďátka jsou schopna přežívat v půdě několik let v inaktivním stavu a být šířena zamořenou půdou bez projevů napadení.[5]

Komplexní opatření je nezbytné. K dispozici nejsou přípravky na přímou ochranu rostlin. V zahraničí jsou používány preparáty na bázi houby rodu Arthrobotrys.