Gytha z Wessexu

Gytha z Wessexu (staroaglický: Gȳð, 1053/1061, Wessex – 1098 nebo 1107, Kyjevská Rus) byla anglická princezna a sňatkem s kyjevský knížetem Vladimírem II. Monomachem se Gytha stala manželkou vládce Kyjevské Rusi.[1]

Gytha z Wessexu
Narození1053
Wessex
Úmrtí10. března 1098 (ve věku 44–45 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodila se jako dcera posledního anglosaského krále Anglie, Harolda Godwinsona a jeho choti Edyth Swannesha. Podle kronikáře ze 13. století Saxa Grammatica uprchla Gytha a dva její bratři po smrti svého otce Harolda Godwinsona († 1066) ke dvoru svého bratrance dánského krále Svena II. Dánského.[2] Její bratr Magnus vstoupil do služeb polského knížete Boleslava II.

Gytha se provdala za kyjevského knížete Vladimira II. Monomacha, pravděpodobně se tak stalo mezi lety 1069 až 1070. Její role za vlády Vladimíra však nebyla zdokumentována. Gytha byla matkou posledního vládce sjednocené Kyjevské Rusi Mstislava Velkého. Ve skandinávských ságách byl Mstislav nazýván Haraldem po svém dědečkovi anglickém králi. Gytha byla titulována kněžnou ze Smolenska.

Rok úmrtí Gythy je sporný, zemřela někdy mezi léty 1098 až 1107.

Potomci
  1. Mstislav Vladimírovič kyjevský velkokníže (1076–1132)
  2. Jaropolk II. Vladimírovič, kníže kyjevský
  3. Vjačeslav I. Kyjevský kníže ve Smolensku a Perejaslavi
  4. Svjatoslav Perejaslavský
  5. Izjaslav Vladimirovič Muromský

Dědictví

Prostřednictvím svého syna Mstislava Vladimiroviče byla předchůdkyní Filipy Henegavské a anglického krále Eduarda III. a všech následujících anglických a britských panovníků. Prostřednictvím svého syna Mstislava Velkého byla také předchůdkyní Alexandra Něvského [3] a všech následujících vládců dynastie Rurikovců v ruských dějinách, včetně Ivana I. Kality, Dmitrije Donského, Ivana III. Velkého a prvního ruského cara Ivana IV. Hrozného.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gytha of Wessex na anglické Wikipedii.

  1. Zajac, 'Marriage,' p. 722.
  2. Mason, House of Godwine, p. 199.
  3. His mother Feodosia was great-great-granddaughter of Mstislav the Great.

Literatura
  • Necrologium Sanctis Pantalaeonis Coloniensis, in Rheinische Urbare: Sammlung von Urbaren und anderen Quellen zur rheinischen Wirtschaftsgeschichte (Bonn, 1902), vol. 1.
  • Saxo Grammaticus, Gesta Danorum: The History of the Danes, 2 vols. (Oxford, 2015).
  • E. Mason, The House of Godwine: The History of a Dynasty (London, 2004).
  • T. Zajac, 'Marriage Impediments in Canon Law and Practice: Consanguinity Regulations and the Case of Orthodox-Catholic Intermarriage in Kyivan Rus, ca. 1000 – 1250,' in Proceedings of the Fourteenth International Congress of Medieval Canon Law, Toronto, 5–11 August 2012, ed. Joseph Goering, Stephan Dusil, and Andreas Thier (Vatican City, 2016), pp. 711–29.
  • T. Zajac, ‘The social-political roles of the princess in Kyivan Rus’, ca. 945–1240,’ in E. Woodacre, ed., A Global Companion to Queenship (Leeds, 2018), pp. 125–146.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.