Gustav von Rosthorn

Pocházel z vlivné průmyslnické rodiny Rosthornů. Jeho dědeček Matthäus Rosthorn přišel do Rakouska z Anglie a podílel se na rozvoji průmyslu.[2]

Studoval na c. k. polytechnice ve Vídni.[2] V letech 1836–1837 cestoval po Německu a Anglii. V roce 1840 přišel do Prevalje, kde roku 1841 převzal správu uhelných dolů v nedalekém Leše. Roku 1845 nastoupil k Severní dráze císaře Ferdinanda. Roku 1850 se v této železniční společnosti stal vrchním inženýrem tratí. Z železnic odešel roku 1851 a převzal vedení železáren v Prevalje. Během 50. let 19. století prosazoval výstavbu železniční tratě Maribor – Prevalje – Klagenfurt. V prosinci 1859 se stal členem vídeňské obchodní komory jako zástupce důlního průmyslu.[3][2] Měl titul komerčního rady. Byl ředitelem akciové společnosti továrna na kovové zboží v Oedu.[2] Je uváděn jako inženýr. Byl ředitelem firmy Gebrüder Rosthorn a prezidentem Pojišťovacího spolku pro důlní průmysl.[1]

Počátkem 60. let se zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Korutanský zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor. Mandát zde obhájil i v roce 1867.[3] Zemským poslancem byl do listopadu 1867.[2] Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Korutanský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů).[4][5] V době svého působení v parlamentu je uváděn jako Gustav Rosthorn, majitel podniku ve Vídni.[6]

Zemřel v dubnu 1896.[2]