Gustav Suttner

Působil jako statkář v rodném Kirchstettenu. Studoval na Vídeňské univerzitě.[2] Absolvoval Tereziánskou akademii ve Vídni. Byl členem ústředního výboru c. k. Zemědělské společnosti. Zasloužil se o rozvoj silniční sítě a péče o chudé. V roce 1867 byl povýšen na barona.[1] Podnikl studijní cestu do Ameriky.[2]

Byl veřejně a politicky aktivní. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1861 za velkostatkářskou kurii. Členem sněmu zůstal do roku 1877 a pak se na něj vrátil roku 1878 a poslancem byl do roku 1896.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam ho zvolil zemský sněm v roce 1870 (Říšská rada byla tehdy ještě volena nepřímo zemskými sněmy). Opětovně sem byl delegován zemským sněmem roku 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích. Ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891 zde mandát obhájil.[3] V roce 1873 se uvádí jako baron Gustav Suttner, statkář, bytem Vídeň.[4]

V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok ústavověrných (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval křídlo Strany ústavověrného velkostatku.[5] Jako ústavověrný statkář se uvádí i po volbách roku 1879.[6] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[7] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[8] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[9] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[10] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[11] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[12]

Zemřel v říjnu 1900 ve svém bytě ve Vídni.[2]